úterý 20. září 2016

Zažijte humorné příhody otce na mateřské dovolené

M. Cabicar M.: Dítě školkou povinné

Myslíte si, že je vaše dítko neposedné a zlobí až příliš? Občas byste se nejraději sebrali a odjeli hodně daleko a užívali si klidu? Věřte tomu, že určitě to není tak zlé, jak to vidíte. Někteří rodiče dokonce dokáží svoje trable s výchovou hodit na papír a svými zážitky potěší své čtenáře. K bestsellerům typu Deník moderního fotra a Deník fejsbukové matky přibývá další působivé dílo z rodinného života.

Knihu vydalo v roce 2015 nakladatelství Grada pod svou značkou Cosmopolis. Příběh seženete i v elektronické podobě, zakoupit jej můžete na stránkách portálu Palmknihy.cz.

O této e-knize jsem začala uvažovat hned po tom, co jsem si přečetla anotaci a bližší popis v časopisu Dobrodruh od knihkupectví Dobrovský. Již obálka je hodně zábavná, maminka na houpačce, tatínek v letadélku a malé děvčátko tomu celému vévodí. Obrázek, ale i název knihy výstižně představuje vše, co najdete v příběhu.

E-kniha se skládá z vcelku velkého množství humorných povídek. Na to, že má pouhých 184 stránek je cca 55 povídek opravdu hodně. Nicméně jedná se o povídky, které vás budou bavit, a to od prvního písmenka až do toho posledního. Jen tedy pozor na četbu na veřejnosti, lidé v okolí by si mohli ťukat na čela při každém výbuchu smíchu a věřte tomu, že jich bude hodně.

Tento typ literatury bych zařadila mezi rodinné kroniky, protože zachycují velmi věrně veškeré příhody, na něž by si každý chtěl ponechat vzpomínku až do konce svého života. Ještě opatřit knihu několika fotografiemi a bylo by to úplně nejskvělejší počtení i pro další generace rodiny :). Nicméně oceňuji to, že se autor chtěl odlišit od výše zmiňovaných dvou titulů a zůstal svůj. Jelikož se jedná o knihu zachycující rodinný život, vyskytuje se zejména retrospektivní kompozice. Vše je vyprávěno z pohledu autora a opatřeno velkým množstvím dialogů, jež dodávají vyprávění patřičnou šťávu. Tu dodávají ale také samotné nadpisy, již ty hodně vypovídají o tom, co se bude v následující kapitole dít, zároveň jsou ale neskonale vtipné.

E-kniha se mi četla téměř sama a těšila jsem se, jak to vše dopadne. Chvilkami jsem se bála o zdraví rodičů, chvilkami o zdraví malé Viki, ale vše dobře dopadlo, všichni přežili bez újmy. Všichni jsou obohaceni o spoustu materiálu pro pozdější vyprávění u rodinného krbu. Za to, že se s námi autor o tyto peprné zážitky podělil, si ode mě zasloužil nádherných 100 % a vřelá doporučení.

Bonusové info: Již vyšel i druhý díl, na který se velice těším, až si jej přečtu. A perlička... Letos by měl vyjít třetí díl.

Stručné shrnutí nakonec: Luxusní počtení ze života, které bych doporučila všem, kteří mají rádi vyprávění o rodinných trablích a kteří se při četbě rádi zasmějí. Ale také těm, které zajímá... Kdo nám pos**l Swarovského? Odpověď naleznete právě v této e-knize. Objevíte však i tipy a cenné rady, jak se při výchově dítěte nezbláznit.

Za poskytnutí recenzní e-knihy patří velké díky portálu Palmknihy.cz. 
Pokud vás recenze zaujala, můžete si titul pořídit zde.

Ivana Pásková

středa 31. srpna 2016

Původní česká fantasy z fascinujícího temného světa, kde se na pravdu a naději téměř zapomnělo


Petra stehlíková: Naslouchač

Píše se rok 2346. Země se rozdělila na sklenařská území a nížiny. Lidé v nížinách stále žijí moderním životem, podmanili si sklenaře, aby jim dodávali zázračnou látku, a aby se starali o štít, který všechny chrání před jedovatými plyny. Sklenaři, dříve významný národ, stále žije ve středověkých podmínkách, protože sklenit, který těží, pohlcuje veškerou energii. Jenže si také vybírá daň na sklenařích, kteří trpí deformacemi a nemocemi.
Ilan se narodila jako nepoškozená dívka. Díky tomu by měla svůj život od určitého věku zasvětit norám, místem, kde jsou tyto dívky nuceny k prostituci. Matka se ale rozhodne ji chránit tím, že ji prohlásí za chlapce s poškozením po celém těle. Díky tomu nemusí do nor, ale hrozí jí život v dolech. I těm se ale vyhne toho dne, kdy poprvé uslyší reteu, štít, který je chrání, a který slyší jen sklenaři (a navíc ne všichni).
Osud si pro Ilan přichystal mnoho dobrodružství a díky svému daru se dostane až k pětadvacítce, kteří si ji pronajmou na pět let. Ona je tak nucena skrývat své tajemství a zároveň s nimi překonat dlouhou cestu až k nížinám. A to, co ji čeká na této cestě, ji připraví o všechny iluze.

Naslouchač je skvělým dílem. Opravdu. Ze začátku mi trvalo, než jsem se do něj začetla, protože autorka zdlouhavě popisuje Ilanin život až ke dni, kdy se jí vše obrátí vzhůru nohama. Pak mě také po celou dobu čtení rušila představa Ilan jako třináctileté dívky. Pro mě byla stále starší. Ale jakmile jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout. Obzvlášť od druhé půlky knihy jsem hltala kapitolu za kapitolou a na poslední stránku jsem zůstala zoufale hledět, že to je konec.

Petra Stehlíková rozhodně vytvořila neuvěřitelný svět. Svět, který je vlastně stejný, jako ten náš, ale z budoucnosti. Je to taková další dystopie, ale konečně přece jen trošku jiná. Nehledejte v ní žádnou romantiku, žádné zaláskování. Jde čistě o přežití malé holky, která hledá sama sebe a zároveň předstírá, že je chlapec. Velmi nadaný chlapec.

Ilan je velmi milou postavou. Občas trošku prostořekou, až drzou, ale o to víc jsem si ji oblíbila. Postavy pětadvacítky jsou také velmi dobře vykresleny a kapitán si mě i přes své nešvary prostě a jednoduše získal. Možná proto jsem v hlavě stále měla Ilan zafixovanou jako starší dívku, jelikož jejich vztah přesně odpovídal tomu „nesnáším tě, ale přesto k tobě cítím nějaké ty sympatie“. Ale o to zde opravdu nejde. Popravdě Ilan má z kapitána strach.

Ale abych knihu jen nevychvalovala, samozřejmě, že jsem narazila na pár much, ale ty byly tak zanedbatelné, že jsem je vypustila z hlavy.
Rozhodně bych netvrdila, že Naslouchač je čtením pouze pro dívky, i když je hlavní hrdinkou dívka. Jelikož se nejedná o žádné romantické pletky ve zničeném světě, myslím, že si knihu užijí i kluci, i dospělí.
Za své nadšení z příběhu dávám knize pět zasloužených hvězdiček a už se nemůžu dočkat dalšího dílu! Naslouchače doporučuji všemi deseti a to nejen těm, co si chtějí od romantických příběhů oddechnout. 

Stefanie Geryk

E-knihu můžete zakoupit zde

úterý 9. srpna 2016

První díl další slibné severeské krimi série, to je Lotosové blues

Kristina Ohlssonová: Lotosové blues

Velmi čtivá, napínavá kniha – super čtení na dovolenou. Velmi úspěšný advokát dostane zajímavý úkol. Má očistit ženu, která se přiznala k několika vraždám, že je nevinná….možná, že by také mohl najít jejího ztraceného synka.

Kdybych já nebo někdo z mých blízkých měl veliký problém, moc bych si přála najít někoho takového jako je Martin Benner – mladý, úspěšný advokát, který má krásný život a všechno co k tomu patří – dítě, milovanou ženu, obdiv dalších žen, není chudý……A má také jednu skvělou vlastnost, dovede se nadchnout, chce dokončit zadaný úkol i kdyby měl zemřít, kdyby měl přijít o všechno. Martin Benner je advokát, ale osudem je donucen zahrát si na „soukromé očko“, na detektiva na volné noze. Varování, aby to nedělal dostává od svého okolí – přítelkyně i kamaráda od policie, ale Martin chce vyřešit záhadu, chce mrtvou ženu očistit. Vyšetřování začíná ve Švédsku, ale pomalu je jasné, že se musí vydat i do Ameriky. Nechce tam letět, sám sobě slíbil, že tam už nikdy nepoletí, nechce se vracet do svého starého života, kde ho zklamal jeho otec. Při vyšetřování se dostane do konfliktu s policií ve Švédsku a pak i v Americe. Stále víc pochybuje o nestrannosti policie. Drogy, prostituce, veliké peníze to jsou položky, kterými lze snadno ovlivnit svědomí kohokoliv kdekoliv na světě.

Konec tohoto napínavého čtení je trochu otevřený a já se pořád nemohu rozhodnout, jestli se mi to líbilo nebo ne – a tak budu doufat, že to není konec…..

Knihu si můžete koupit zde.

čtvrtek 28. července 2016

Co by bylo léto bez Mayovky.. :-)

Karel May: Vinnetou

Kdo by nechtěl vědět, jak přišel věhlasný Old Shatterhand ke svému jménu, jak získal svého nezkrotného koně a jak přišel ke své jedinečné medvědobijce, kterou nikdo jiný na světě nemá?
Old Shatterhand, muž jež přešel velikou louži, aby na Divokém Západě našel svůj nový domov, svého pokrevního bratra a vydobyl si slavné jméno díky svým hrdinským činům.
A Vinnetou, náčelník Apačů žijících na území mezi Texasem a Novým Mexikem, který bez váhání nasazuje život za dosažení spravedlnosti a boje proti bezpráví.
Touto knihou nás doprovází sám legendární lovec Old Shatterhand, který nám na začátku vysvětluje, jak přišel do nové rodiny v Saint Louis jako učitel. Zde si jeho mimořádného nadání ve střílení a krocení koní všiml zdejší puškař Henry. Pomohl mu tedy získat místo v zeměměřičství, kde se setkává s jeho budoucím nejlepším přítelem Samem Hawkinsem, Dickem Stonem a Willem Parkerem.
S ostatními pomocníky zde staví novou dráhu pro “ohnivého oře“, když tu k nim nečekaně přijedou indiáni, v čele s náčelníkem Apačů Inču-čunou a jeho synem Vinnetouem.
Old Shatterhand zjišťuje, že tato dráha se staví na území patřící Apačům, kteří samozřejmě se stavěním dráhy nesouhlasí. Při této rozepři se stane neštěstí, kdy je jeden z apačského doprovodu zastřelen a umírá. Apačové slíbili pomstu a odjíždějí pro posily.
Protože pracovníci na dráze mají o své životy strach, přijímají pomoc od indiánského kmene Kajovů, které potkali cestou do bezpečí.
Situace se vyostřuje, když dojde ke slíbenému boji. Old Shatterhand je těžce raněný a stává se zajatcem Apačů, v čele s Vinnetouem. Marně se snaží získat si jejich důvěru. Říct Vinnetouovi, že když ho poprvé spatřil, věděl, že jsou si souzeni být bratry. Že po celou dobu dělal vše proto, aby Inču-čunu a jeho dostal do bezpečí. Nikdo mu však nevěří a tak musí podstoupit tvrdou zkoušku. Zkoušku na život a na smrt.
Po určité době je všechny zastihne další drtivá a krutá rána osudu a všichni se snaží smířit se s touto novou situací podle svého uvážení. Jak ale můžou pronásledovat vrahy, po kterých není ani památky? Proč všechny bledé tváře touží pouze po zlatu, které mají indiáni ve své moci? Proč nemůžou žít bledé a rudé tváře v souladu? Bez bojů, urážek, vražd a násilí? Jak dopadne toto dobrodružství pro nově nalezené pokrevní bratry?

„Vidíte někoho?“ zeptal jsem se po chvíli potichu Sama.
„Zatím ne,“ špitl koutkem úst.
„Já také ne.“
Napínali jsme oči, jak jen jsme mohli, ale nic jsme nevykoukali. A přesto jsem se později dozvěděl od Vinnetoua, že v té chvíli ležel ani ne padesát kroků od nás a pozoroval nás.

Když jsem začala tuto knihu číst, opravdu mě nenapadlo, že mě to bude tak moc bavit! Ale styl, kterým Karl May píše, je jedinečný, osobitý! Už od první věty jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Bavilo mě autorovo popisování krajiny a příběhů, které se zde udály.
První kapitola se jmenuje Puškař Henry. Příběh začíná vypravovat jakýsi neznámý muž, který sám sebe považuje ze začátku zagreenhorna. Když jsem četla jeho vypravování, nejdříve mě vůbec nenapadlo, že by mohlo jít o jednu z hlavních postav. Až po přečtení první kapitoly a následném převratu v ději mi došlo, kdo je tímto záhadným vypravěčem a už jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
„Žije, ale probere se asi až za delší čas a pak ho bude ještě dlouho bolet hlava. Nemohu tady zůstat, avšak pošlu pro něj několik mužů. Můj bratr Old Shatterhand nechť jde se mnou!“ To bylo poprvé, co mě nazval „svým bratrem“! „Můj bratr“, jak často jsem ta slova později slyšel z jeho úst! A jak vážně, upřímně a opravdově je vždycky vyslovoval!
Styl autorova psaní je nepopsatelný! Dokáže velmi barvitě a zaujatě popisovat prostředí, ve kterém se naši hrdinové nacházejí, že ani nemám chuť tyto pasáže přeskakovat (což je občas mým zvykem, když nechci číst zdlouhavé popisy jedné krajiny).
Ještě u žádného autora se mi nestalo, že bych během čtení příběhu nepřeskočila ani jednu větu! A najednou narazím na sérii Vinnetoua a hleďme, takový autor se opravdu našel!
Mé nejoblíbenější části knihy byly rozhovory mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem (hlavně proto, že si jejich rozhovorů moc neužijete v jiných knihách, protože v nich už spolu mluví jen okrajově. Například v knize Duch Llana Estacada). Mezi mé další oblíbené pasáže patřilo Old Shatterhandovo popisování hned na začátku knihy, kdy se nám svěřuje s příběhem, jak se vlastně dostal k zeměměřičství, ke svému legendárnímu koni a pušce medvědobijce a především ke svému novému jménu!
Zaujaly mě také situace, kdy Vinnetou učil Old Shatterhanda, jak číst podle stop, jak se nepozorovaně plížit a jak střílet tzv. “kolenní střelbou.“
Když zrovna mluvil Old Shatterhand a Vinnetou, přikládala jsem jejich slovům hlasy herců, kteří tyto dva hrdiny hráli ve filmu. To jsem dělala po celou dobu knihy a díky tomu mi příběh a její postavy přišli mnohem více reálné. Vždy jsem se během čtení těšila, až opět promluví tyto dvě mé nejoblíbenější postavy.
Příběh byl napínavý od začátku do konce! Nebyla kapitola, která by mě nebavila! Neustále se něco dělo, ostatně jak je tomu na Divokém Západě v mayových příbězích pořád. Také mě bavili jejich rozhovory nad stopami koní, byly velmi poučné a autor dokázal krásně popsat myšlenkové pochody dvou lovců – Vinnetoua a Old Shatterhanda.
Neprozradil jsem nic – nikomu, ani svým třem přátelům ne. A ten pramínek Vinnetouových vlasů zůstal pak už navždycky mou nejvzácnější památkou na moje putování po Západě. Mám ho dodnes.
Líbilo se mi, že v každé nebezpečné situaci si naši dva lovci poradili s chladnou hlavou a ze svých původních nepřátel dokázali udělat přátele a spojence. Také zde musím dodat, že autor skvěle popisoval vztah mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem. Rozuměli si, aniž by si řekli jediné slovo, stačilo jim pouze pohlédnout do očí svého druha a hned měli jasno, co jeho bratr zamýšlí.

A moje nejoblíbenější věty? Nemohla jsem se nabažit jejich oslovení, jako například: “Můj bílý bratr má pravdu.“ Nebo “Co zamýšlí můj rudý bratr teď?“ A také to, jak o sobě Vinnetou mluvil pouze ve třetí osobě.
Co na závěr dodat? Asi jen to, že tuto knihu bych rozhodně doporučila všem, protože myslím, že každý by si měl přečíst tuto či jakoukoliv jinou májovku s našimi oblíbenými a legendárními hrdiny! Už se nemůžu dočkat, až si přečtu další díly!!!

HOWGH!“ Domluvil jsem!
„Dal jsi mu slovo, že mi zůstaneš věrný a opravdu jsi mě pak chránil a šetřil, zatímco já jsem tě pak pronásledoval a věznil jako nepřítele! Můj nůž by tě byl málem usmrtil; ještěže tvoje silné tělo nad ním zvítězilo! Těžce jsem se proti tobě provinil. Buď mým přítelem!“
„Tím jsem už dávno!“
„Buď mým bratrem!“
„Od prvního setkání si nic jiného nepřeju.“
„Uzavřeme tedy bratrský svazek na hrobě toho, kdo si přál, abychom pokračovali v jeho mírumilovném díle a usilovali o sbratřování a přátelství lidí s různou barvou kůže.“
Péťa

E-knihu si můžete zakoupit zde.

čtvrtek 21. července 2016

První díl fantasy trilogie Havraní kruhy hodnotí naše recenzentka

Siri Pettersenová: Ódinovo dítě

Mám ráda knihy, kde je hlavní hrdinkou dívka, potažmo žena. Líbí se mi představa, že dívka může zachránit svět, nejsou k tomu vždy potřeba jen svaly a síla. Proto jsem tak ráda sáhla po knize Ódinovo dítě, kde nám Hirka zobrazuje tu správnou hrdinku, která spoléhá hlavně na svou hlavu. 

Naše hrdinka se dozvídá, že muž, kterého celý život pokládala za svého otce, je jen její zachránce. Našel ji uprostřed noci, vzal ji k sobě a ochraňoval před celým světem. Hirka totiž přišla z jiné říše, říše, kterou lidé znají jen z pověstí a legend a spolu s ní mohlo přes otevřenou bránu vstoupit cokoli. Hirka sama cítila, že je jiná a nebylo to jen díky chybějícimu ocasu. Nedokáže přimknout, nemá schopnosti, které všichni ostatní považují za samozřejmé a hlavně díky tomu, ji mohou odhalit. Co se stane, až ostatní poznají co je zač, až zjistí že Hirka je Ódinovo dítě. 

Kniha je od začátku do konce plná akce. Rozhodně se s ní nebudete nudit. Hirka se nejprve rozhodne zachránit jen sama sebe, ale nedá ji to a jako klasická hrdinka se pustí do zachraňování světa. Ano má své pomocníky, kteří ji pomohou přes ty největší problémy, ale většinu práce musí odvést ona sama. Ne vždy je úspěšná a ne vše jde hladce, ale to je právě na knize to krásné, že trnete jak to s váší hrdinkou dopadne a jestli se jí povede se z problému dostat. 

"Můžu tě zabít. Tobych měl udělat. Zachránit si vlastní kůži." Sám však věděl, že nemůže. Věděl to už vechvíli, kdy dítě poblíž kamenného kruhu vyhrabal ze sněhu. "Nikdy mi za to nepoděkuješ, holčičko. Povedeš osamělý život, Plný trmácení se z místa na místo. A i pod hospodskými stoly najdeš lepší společnost, než jsem já."

Svět, ve kterém se díky knize ocitnete, je dobře propracovaný. Má své legendy, své vládce a svá pravidla, které musí obyvatele dodržovat. Pod povrchem je plno intrik, které se snaží udržet moc v rukou vyvolených. Tento svět má i své rebely, kteří proti mocným bojují. Má i své kouzla, i když trochu připomínající přírodní síly, kterým vládnou lidé. Jako kouzelní tvorové jsou tu uctíváni Havrani, kteří dokáží nosit zprávy, ale je v nich i něco víc, co musí Hirka objevit. 

Hirka je tvrdohlavá, chytrá a odvážná dívka, která se nebojí vybočovat z davu. Ne vždy má důvěru sama v sebe, ale i to je na ni sympatické. Dokáže se dostat z každého nebezpečí, buď díky své chytrosti, nebo díky svému příteli. Postavy v knize jsou dobře rozpracované. Díky vnitřním dialogům máme možnost je dobře poznat, zjistíme jejich pocity a motivace. 

Na příběhu je poznat, že se autorka insirovala severskou mytologií, přímo cítíme tu atmosféru. Cestování mezi světy pomocí brán, tu sice už bylo, ale tady je to zapracováno moc dobře a do knihy to rozhodně patří. Možná by chtělo v dalších dílech více popsat tu tajemnou sílu přimknutí, kterou ovládá Rime a taky tajemné bytosti, které přicházejí přes bránu. Jsou zlí, nebo jen nepochopení?

Rozhodně se těším na další díl, abych zjistila co Hirku a její přátelé čeká a jak to s nimi dopadne.

Slávka

Tuto e-knihu si můžete zakoupit zde.

úterý 19. července 2016

Nelson, Mari, Kristina. Kdo umí, umí

Tipy do „letní čtečky“? Máme, známe, doporučíme.

Nelson DeMille. Knížky, na kterých vzniká závislost

Nelson DeMille? Sarkasmus, suchý humor a v knížkách, které máme na Palmknihách k dostání, John Corey jako macho hrdina, který si v ničem nezadá se soukromými očky z románů americké drsné školy. Ne, netvrdím, že DeMille píše podobným stylem jako Chandler, Hammett nebo Spillane. Jen mě právě tahle jména napadají, když vidím, jak John Corey jedná, mluví a žije.

První setkání s DeMillem v Ostrovu Antrax pro mě bylo jako zjevení – nevěděl jsem, jestli autor píše vážně nebo jestli si dělá legraci. John Corey byl na můj vkus až moc jiný. Postupně jsem ale jeho bonmotům, které má mnohem záživnější než třeba Miloš Zeman, přivykl. A na každou novou knížku série se těším jako malý kluk.

Mari Jungstedtová. Na Gotlandu se vraždí fakt nápaditě

Mari je výborná. Když vyšla v roce 2012 česky její prvotina Neviditelný, byla představována jako královna severské detektivky. Jestli je na trůnu dnes, těžko říct, v žánru toho vychází každý rok hodně a hodně. Její romány jsou ale skvělé pořád – mají nápaditou zápletku, nejsou to několikasetstránkové eposy (jako třeba knížky Larse Keplera nebo Henninga Mankella) a přečtete je tak za odpoledne, příběhy jsou prosty nelogičností.

Detektivky Mari Jungstedtové jde číst jako samostatné romány, i když vycházejí jako série v hlavní roli s komisařem Andersem Knutasem. Ať vyberete jakýkoli, vedle nesáhnete.


Kristina Ohlssonová. Čtení na jeden zátah

Kristina je stejně výborná jako Mari. A jestli se o Mari říká, že je královnou severské detektivky, Kristina je přezdívána „Stieg Larsson v sukních“. Podle mě přirovnání vůbec nelže, Ohlssonová má totiž stejné kouzlo jako autor Milénia – člověk se jen na chvilku začte… a vystoupí z metra nebo tramvaje o několik stanic dál.

K vodě, na chalupu, do letadla… na dovolenou jsou e-knížky Kristiny Ohlssonové jako dělané. Já je beru na cesty vždycky. Ve čtečce, samozřejmě.



Užívejte léto!
Marcel Kupka, Váš (Palm)kniholog ;)


čtvrtek 7. července 2016

Co takhle dát odpočinout očím a knihu si pro změnu poslechnout? Audiokniha Marťan vás nezklame.

Andy Weir: Marťan (čtou Jan Zdražil a Jan Vondráček)

Botanik Mark Watney spolu se zbytkem posádky Aresu 3 přistál na Marsu. Měla to být obyčejná mise, jenže pak přišla bouře, která ji nemilosrdně ukončila. A zpečetila také Markův život. Tedy alespoň z pohledu členů posádky, kteří byli nuceni zanechat jeho bezvládné tělo na Rudé planetě a vydat se na cestu domů bez něj. Jenže Mark přežil. Tedy alespoň prozatím. Najednou se z předpokládaných nejdobrodružnějších dvou měsíců jeho života stal boj o přežití na planetě, která pro člověka není právě nejhostinnějším místem ve sluneční soustavě. 

Marťan krátce po svém vydání způsobil úplnou lavinu nadšení a téměř každý, kdo si ho přečetl si ho navždy zařadil na pomyslný žebříček nejoblíbenějších knih. Mark je jednoznačně jedním z největších knižních sympaťáků, kteří kdy byli napsáni. Se svým nezdolným optimismem, přirozenou inteligencí, obrovskými a rozsáhlými znalostmi, sklonem riskovat, bohorovným klidem i v těch nejnemožnějších situacích, dokonalým smyslem pro humor a nekonečnou zásobou hlášek je zkrátka chlápkem se kterým byste s chutí uvízli na opuštěném ostrově nebo rovnou neobydlené planetě. Marťan se může pyšnit filmovým zpracováním a nyní i audioknihou v češtině, jejíž produkce se zhostilo nakladatelství One Hot Book. Marka samotného ztvárnil divadelní, filmový a seriálový herec a muzikant Jan Zadražil a namluvení veškerého dění v NASA se ujal herec, dabér a sborový zpěvák Jan Vondráček. Střídání jejich hlasů je příjemné, přehledně odlišuje Mars od Země, ale přitom nejde o rušivé předěly. Oba muži mají příjemný hlas a po chvíli poslechu si Jana Zadražila bez potíží ztotožníte se sarkastickým, ale vždy dobře naloženým Markem. 

Ani jeden z vypravěčů to nepřehání s nějakou velkou dramatizací, to však neznamená, že by neuměli pracovat s hlasem. Čtení působí přirozeně a přitom můžeme cítit i nepatrné změny emocí, zvláště ve vypjatých situacích, kdy Markovi i ostatním ujede nějaké to zaklení. Mezery mezi kapitolami jsou vyplněny nejrůznějším pípáním, pískáním a cvrlikáním, které si v duchu spojuji spíš se starými arkádovými hrami a hracími automaty, než se supermoderním vybavením multimilionové organizace jako je NASA. Setkala jsem se ale i s názorem, že jsou zvuky poměrně autentické, tak se možná mýlím. Mě však často poměrně vyděsily, zejména, když jsem si Marťana pouštěla jako kulisu k usínání. Zvuky se mi totiž zdály hlasitější a pronikavější, než mluvené slovo.

Ne právě příjemné rozdělovníky mezi kapitolami jsou však jediným negativem, které jsem na nahrávce dokázala najít. I já jsem si Marťana zamilovala jak v psané, tak filmové podobě a audiokniha mi jen připomněla všechny ty pocity, které jsem při prvním setkání s Markem prožívala. Kniha je napsaná poutavě a i technické pasáže v podání autora vyznívají jako dobrodružství.

Audiopodobu Marťana si dovoluji vřele doporučit skalním fanouškům knihy i úplným nováčkům. Hlasy obou mužů se dobře poslouchají a dokážou si snadno udržet vaši pozornost. Artikulace je bezchybná a nevšimla jsem si ani žádných přeřeků nebo zkomolenin. Marťan se zkrátka povedl úplně všem, kdo se na něm podíleli.

Kateřina Chybová

Audioknihu si můžete koupit zde: zde.