pondělí 29. dubna 2013

Týden s Tess Stimson. Oblíbená autorka do 5. května za zvýhodněnou cenu

S její tvorbou se mohly české čtenářky poprvé  seznámit v roce 1997, kdy román Jemně zaostřeno, příběh ze světa modelek, vydalo nakladatelství Nava. O deset později se ujala (již slavné) britské autorky Mladá fronta, kde postupně vyšly bestsellery Klub cizoložníků a Klub záletníků (2009). Dnes patří Tess Stimson do "autorské stáje" nakladatelství Domino, které zatím vydalo dva její romány - Manželku, která utekla (2012) a novinku Kdo miluje nejvíc.

Kdo je Tess Stimson? Absolventka Oxfordu, úspěšná novinářka, reportérka CNN či BBC na Blízkém východě, profesorka tvůrčího psaní, pravidelná přispěvatelka Daily Mail a dalších deníků. A především spisovatelka, která vydává a prodává romány pro ženy v milionových nákladech. I u tuzemských čtenářek patří Tess Stimson k populárním autorkám - například  román Manželka, která utekla na serveru Databázeknih.cz dosáhl v hodnocení čtenářek 91 %.

Je pro vás Tess Stimson zatím neznámé jméno? Teď je ta pravá chvíle ji zkusit. Nepotrvá dlouho, jen do 5. května:)


Jan Pivec známý neznámý. Nové vydání, nová soutěž

Jan Pivec. Herec s nezaměnitelnou dikcí, na scéně Národního divadla legendární Mefisto, Jago či Falstaff. Ve svým filmových začátcích hrál romantické milovníky, vzpomeňme Stáňu Jarského, zahrál si i postavu nenáviděného Zikmunda Lucemburského.

Nové a doplněné vydání úspěšné knihy Davida Laňky přináší dosud nepublikované vzpomínky Jana Skopečka, Antonína Hardta, Josefa Větrovce, Rudolfa Jelínka a dalších herců a hereček. Knižní novinku z nakladatelství Čas si můžete dopřát zdarma. Stačí správně odpovědět na jednoduchou otázku a mít trochu štěstí.

Hrajeme do pátku 3. května, vítěz od nás dostane "výtisk" e-knihy Jan Pivec známý neznámý zdarma.

Zadáním e-mailové adresy vyslovujete souhlas se zasíláním obchodních sdělení Palmknihy s.r.o. 
<

0.4 Soumrak civilizace očima Petra Čapka

Jmenuju se Kyle Straker a už neexistuju.“ Tak začíná příběh Kylea Strakera nahraný na starých magnetofonových páskách. Můžete si myslet, že ty pásky jsou nějaký nepovedený vtip. Ale možná jsou dokladem historie minulého světa. Ale pokud ty pásky mluví pravdu, pak to znamená, že všechno, co si myslíme, že víme, je lež. A když je všechno lež, míníme tím také sebe? Nahrajte se zpět do světa nové generace!

0.4, co vlastně toto číslo znamená? 0,4%, 4/10, 4 z 1000 ? Nebo úplně něco jiného. Něco co náš mozek nedokáže pochopit.V románu 0.4 Soumrak civilizace nás Mike Lancaster zavádí do jedné nicotné a bezvýznamné anglické vesničky, kde začíná příběh tak zvláštní a originální, že vás občas přinutí číst mezi řádky a uvažovat nad tím zda by to nemohla být pravda.

„...pokud slovo „hieroglyfy“ napíšete fontem Zapf, vyjde vám: .“ Odpověď na otázku, proč bychom to měli dělat, ovšem nenabízí. Musíme nicméně brát v potaz, že tohle je muž, který do fontu WingDings přeložil celou Bibli.

Musím říct, že jsem již dlouho nečetl sci-fi román s takto originálním námětem. Z části za to může určitě styl jakým je příběh podán, jelikož není vyprávěn klasickým stylem ale pomocí magnetofonových pásek, které hlavní hrdina nahrál. A samozřejmě příběh. Příběh, který vás nutí od začátku do konce přemýšlet a ani na chvíli vám nedá pocit, že víte co se stane. To si myslím, že v dnešní době moc často viditelné není, přeci jen ta předvídatelnost se v knihách objevuje dost často. Ovšem ne zde. A to je asi hlavní plus této knihy.


Kniha 0.4 je prvním dílem ze série Point 4, a pokud hledáte hodně neotřelý a zajímavý příběh, mohu jen a jen doporučit.

Kupte si knihu 0.4 Soumrak civilizace v našem e-shopu

Nám, kdo již 0.4 přečetli nezbývá než vyčkat zda se nakladatelství egmont rozhodne vydat česky také druhý díl série příznačně pojmenovaný 1.4. Za mne tedy za styl vyprávění a příběh jednoznačně zasloužené 4 hvězdičky.

Autorem recenze je Petr Čapek, na našem blogu ji přetiskujeme s jeho svolením. Originální text naleznete na autorově blogu.

pátek 26. dubna 2013

Za Komentář týdne nákup v hodnotě 200 Kč zdarma

Doporučte knihu a my vám dáme další dle vlastního výběru zdarma. Pokud bude tedy stát do dvou set korun českých. A pokud vás vybereme.

Ale popořádku. Knihy jsou vaší i naší vášní. Příběhy, které se staly, příběhy, které se mohly stát, příběhy, které se stanou. Baví vás o nich vyprávět? Dát najevo svůj názor? V pěti až deseti větách představit knihu v mini recenzi? 

Jste náš člověk. Přidejte na Palmknihách komentář ke knize, kterou jste četli, doporučte ji ostatním, napište krátkou recenzi. Každý týden v neděli pak vybereme jednoho z vás, kdo za svůj komentář dostane kredit na volný nákup v hodnotě 200 Kč. Počet příspěvků není omezen - přidejte mini recenzi pod pět knih, které máte rádi, a získáte pětkrát větší šanci, že nákup zadarmo bude váš.

Pravidla? Je jen jedno - nehledáme slohové cvičení. Chceme znát váš názor, chceme vědět, co si o příbězích, který komentujete, myslíte. A proč je doporučujete. Nebo před nimi varujete. 

Pojďme si společně pomáhat, dejme si vzájemně vědět, která kniha za to stojí a která už méně. Přihlaste se, přidejte svůj názor na knihy, které jste právě dočetli, a třeba se dočkáte nákupu v hodnotě 200 Kč zdarma. Když ne tento týden, tak třeba příští. Zkusit to můžete hned teď.


úterý 23. dubna 2013

Limes inferior očima Jirky Vlčka (recenze)


Začnu tím, že tato kniha je naprosto úžasná. Vezmu-li mých TOP 10 knih, které jsem v životě přečetl, tak tato kniha do nich patří. Nejspíš by se vešla i do první pětky, ale to byste mi už možná nevěřili :-). Nevěřím, že se mi povede popsat PROČ je tak skvělá – s tím se musí každý čtenář srovnat sám. Nicméně se pokusím načrtnout pár důvodů, proč si knihu vůbec pořídit.

Janusz Zajdel patřil mezi přední polské sci-fi spisovatele na konci osmdesátých let minulého století. Umřel bohužel relativně mladý v roce 1985 na rakovinu, svá nejznámější díla napsal právě v posledních pěti letech svého života.
Limes Inferior vyšla v Polsku poprvé v roce 1982, u nás potom v roce 1989. Upřímně: že tato kniha vyšla ještě za komunismu je pro mě neustále překvapivé, kritika totalitní společnosti je tam více než zřejmá.

Teď vyšla kniha znovu, doplněná dvěma povídkami v nakladatelství Triton. To připravilo následující anotaci:
Totalitní společnost, v níž jsou lidé rozděleni do tříd a odměňováni podle své inteligence, funguje zdánlivě bez problémů. Všichni jsou si rovni, i když někteří jsou si rovnější. Každý má nárok na základní potřeby – potraviny, bydlení, zdravotní péči. Lahůdky a luxusní zboží jsou ale jen pro ty s vyšší třídou, kteří mají přístup k „tvrdší měně“. Ta se dá ale naštěstí směnit a veksláci jsou všudypřítomní.
A pak jsou tu lifteři. Máte-li dost peněz, dokážou nejrůznějšími nelegálními způsoby „vyliftovat“ vaši třídu, a tak vám zvýšit úroveň a příjmy.
Sneer je jedním z těchto „veksláků“, který se na režim adaptoval. Přesto se začne zajímat, jak systém může fungovat, když se zdá, že společnost řídí pouze vyliftovaní hlupáci. Proniká do stále hlubších tajemství, včetně toho nejutajenějšího – kdo to vše řídí.

Pokud se v knize soustředíte na děj, tak vám bude připadat pomalý, protože spád knih se za posledních třicet let trochu změnil. Nicméně o prvoplánovitou akci v této knize nejde.
Limes Inferior je totiž skoro věštecká kniha. Najdete v ní předpovězený posun v sociální oblasti, který nastal po rozpadu komunismu. Přečtete si o generacích lidí, kteří jsou udržováni při životě sociálními dávkami, zabavováni hrami – a to je tak vše, co pro ně společnost chce nebo může dělat. Autor se nebojí napsat, že vrstva těchto „zbytečných“ lidí se bude jen rozšiřovat, tak, jak tito lidé přestanou stíhat stále vyšší a vyšší nároky na vzdělání a inteligenci. (A podívejte se do Španělska nebo do Anglie, jak se jim žije. A pak se zamyslete, proč je tam fotbal tak populární.)
Kupte si knihu Limes inferior v našem e-shopu
V tomto příspěvku jsem představil knihu jako depresívní anti-utopii. Nebojte se, čte se navýsost příjemně, jen se u ní občas vyplatí zamyslet. Není toto koneckonců poslání literatury? Jo a mimochodem: kniha je stravitelná i pro nečtenáře fantastiky. Dokonce bych řekl: knihu by si měli přečíst hlavně ti, kteří se sci-fi vyhýbají obloukem.

Kniha má na serveru Legie.info hodnocení 93 %, což znamená 215 místo celkově.
Osobně bych se nebál dát 100 %.

Autorem recenze je Jirka Vlček.

pondělí 22. dubna 2013

23. dubna si připomeňte Světový den knihy a autorských práv

Co mají společného William Shakespeare, Vladimír Nabokov, Egon Hostovský nebo Jan Balabán? Psali knihy a narodili se či zemřeli 23. dubna. V den, kdy letos už poosmnácté oslavíme Světový den knihy a autorských práv.

Poprvé jej vyhlásilo UNESCO v roce 1995, když impulsem byl katalánský zvyk každému, kdo si koupí knihu na sv. Jiří, darovat růži. Postupně se Světový den knihy a autorských práv rozšířil do více než 100 zemí světa všech kontinentů. Hlavní cíl? Přivést mladé lidi ke knize a obnovit respekt a úctu k těm, kdo tvoří, aby přispěli k rozvoji kultury.

Více o Světovém dni knihy a autorských práv se dozvíte na stránkách UNESCO. Akce v tuzemsku? Významný den si připomenou mnohé knihovny, například v ostravské knihovně se návštěvníci dočkají Literární noci.

Jak strávíte "den respektu" k autorským právům vy?

sobota 20. dubna 2013

Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla očima Petra Čapka (recenze)

Helena je ve všech směrech průměrná americká žena v domácnosti a její život je jen nuda, bída, šeď, prostě opruz. Mládí zmizelo nenávratně v dál, povinnosti hospodyňky ji ani v nejmenším neuspokojují a s manželem už roky nic není, ten suchopárný právník dávno vyměnil sex za golf.

Matka žijící v domově důchodců je senilní a většinou si Helenu plete se svou vlastní sestrou. Děcka si na maminku vzpomenou, jenom když potřebují peníze, a čím jsou starší, tím jich potřebují víc. A když tak Helena vidí ty příšerné týpky, se kterými se její dcery tahají, začíná uvažovat o tom, že si pořídí kulovnici.

C.D. Payna miluji a myslím, že v tom nebudu sám, kterého kouzlo tohoto amerického vypravěče naprosto pohltilo již v sérii Mládí v hajzlu. Když jsem zjistil, že chystá nový román Helen of Pepper Pike moje srdce zaplesalo. Netrvalo dlouho a nakladatelství Jota nám jí přinesla i do českých končin pod názvem Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla. Dle mého názoru český název není úplně šťastný protože ledasco prozrazuje.

V tuto chvíli musím zamáčknout slzu a konstatovat, že kniha je za mnou - bohužel.

Kniha nás zavádí na ospalý americký středozápad, do městečka Pepper Pike, kde si svůj tak trochu nudný život žije 58 letá Helena spolu se svým manželem a třemi dětmi. Zajetý stereotyp ovšem naruší dědictví po Helenině tetičce Maddy.

Helena se rozhodne zděděný dům prodat. Ovšem nejdříve ho musí vyklidit. A právě při třídění starých krámů v domě objeví dokumenty, které ji zavedou na stopu dávno zapomenuté spisovatelky Glorie Anne Lenoreové, která je nejspíše nějakým zatím záhadným způsobem spojena s její rodinou.

Jak už si mnozí z nás zvykly, tak i "Dědictví" je psané formou tzv. deníkových zápisků, jako tomu bylo u Mládí v hajzlu. A musím říct, že tento zápis je podle mne boží, nemusíte se bát dlouze rozečtené kapitoly, prostě ideální do MHD, přečtete jeden den, zaklapnete a jdete. :)
Kupte si knihu Dědictví v našem e-shopu
Helena má své osobité kouzlo a stejně jako Nick Twisp si potrpí na notnou dávku ironie a uštěpačných poznámek, které vás zaručeně pobaví. Prostě a jednoduše C.D. Payne v plné síle dámy a pánové. Kdo nečetl, ať neváhá, protože ta kniha za to opravdu stojí vždyť já sám kvůli ní nešel pomalu ani spát jak mne pohltila. Závěrem mohu říct pouze Bravo Mr. Payne Bravo.

Autorem recenze je Petr Čapek, na našem blogu ji přetiskujeme s jeho svolením. Originální text naleznete na autorově blogu.

 

Ve službách klanu očima SaFika, který cestuje

Plížím se podzemím Severních hor a někde za mnou se ozývají výbuchy. Členové mého klanu umírají, ale já, Herbert Duncan ještě pořád žiji. Už nepočítám zranění a moje tělo se pomalu stává magickým artefaktem. Ve struktuře kostí mám magické diagramy a už se nezdržuji vkládáním aktivních drahokamů do své zbroje. Vkládám je rovnou do svých kostí. Jsem ještě člověkem, co se mi to stalo?

Herbert Duncan byl shledán neschopným vykonávat řemeslo čaroděje pro svůj klan Hastů, ale protože se již do otroctví prodal, musí dvacet let fárat v Severních horách a těžit pro klan aktivní drahokamy. Ty jsou zdrojem bohatství a moci. Klan možná přežije, pokud se stane dostatečně bohatým. Soupeři jsou dál a tak je to kdo z koho. Oficiálně jsou války mezi klany zakázány pod přísným trestem, ale co císař Vegaše nevidí…

Při jedné výpravě do podzemí dojde k závalu a Duncan s dalšími nešťastníky zůstane uvězněn v šachtě s 2 000 metry skály nad hlavou. Duncan se ujme role vůdce a snaží se je dostat zpátky na povrch. Po cestě objeví skladiště drahokamů a tak začíná cesta klanu na vrchol a Herbova cesta až na samé dno. Z boje mezi klany Hastů a Maleriatů si toho Herbert Duncan moc nezapamatuje, ale co bude vědět vždy je to, kdo jsou jeho nepřátelé a jemu úplně jedno na které straně stojí. Nepřátelé musí být zničeni, vždyť mu toho tolik vzali. Je jedno jak, jestli krumpáčem, magickou pastí nebo jiným rafinovaným způsobem.
Kupte si Ve službách klanu v našem e-shopu
Miroslav Žamboch opět prokázal, proč je jedním z nejčtenějších autorů fantasy v Čechách. Číst budete jedním dechem a těšit se co je na další stránce. Jak The End???

 Za velkolepou výpravu do hlubin děkuji cestovní kanceláři Palmknihy.cz.

Autorem recenze je SaFik, na našem blogu ji přetiskujeme s jeho svolením. Originální text naleznete na autorově blogu

sobota 13. dubna 2013

Platíte u nás kredity? Nebo je zkusíte poprvé? Zahrajte si o ně

Dáte devět set padesát, dostanete tisíc. Nebo dvě stě třicet sedm za dvě stě padesát. Řeč je o kreditech, díky kterým na Palmknihách ušetříte dvakrát. Poprvé při jejich nákupu (dostanete bonus 5 % z ceny kreditu), podruhé při nákupu e-knih, kdy ušetříte čas tím, že nebudete zadávat žádné platební údaje, ale pouze zaškrtnete, že chcete zaplatit objednávku z kreditu.

Naše soutěž je právě o kreditech. Dvěma z vás, kdo správně odpoví do úterý 16. dubna 2013 na soutěžní otázku (najdete ji níže), dáme volný kredit v hodnotě 200 Kč na nákup knížek na Palmknihách.

Potřebujete nápovědu? Hledejte ji tady.

A pokud jste dosud kredity k placení nepoužívali, zkuste je. Nabídku kreditů najdete tady.

Soutěž byla ukončena, výherci obeslán. Chcete soutěžit? Sledujte nás na Facebooku, tam se o další soutěži dozvíte jako první:)

středa 10. dubna 2013

Život evropského mandarína? Jistě, pane ministře v prostředí současné EU

Sir Humphrey Appleby: „Musíme si ujasnit svá stanoviska.” 
James Hacker: „Dobře. Jaká jsou fakta?” 
Sir Humphrey Appleby: „Já mluvím o stanovisku. Na faktech nezáleží.”

Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére. Výborné jako knížka, výborné jako televizní seriál. V oblibě jej měla i Margaret Thatcherová. V Česku knihu čtenářům představilo nakladatelství Aurora, televizním divákům přinesla 38 dílů pěti řad seriálu Česká televize.

Pokud jsou Sir Humprey a další vaší krevní skupinou, zaujme vás i kniha Derk Jana Eppinka Život evropského mandarína. Eppink je holandský novinář a bývalý člen kabinetu dvou eurokomisařů, dnes působí jako europoslanec za belgickou stranu Lijst Dedecker.

Jeho knížka? Beletrii nehledejte, spíš "biografický" pohled do struktur Evropské unie očima muže, který poznával jako stážista zákoutí Evropské komise už v roce 1984 a který říká: Úkolem úředníka v Evropské komisi je chránit komisaře před okolním světem a někdy před ním samým.

Autory předmluvy českého vydání jsou europoslanci Edvard Kožušník a Jan Zahradil.

Malá ochutnávka? Tady je:

S vážností a obavami přiměřenými situaci jsem v jednom jarním slunečném dni v roce 1984 přijel do   Evropské komise. Pán na recepci nebyl nikterak ohromen a řekl mi, abych byl trpělivý. „Podívejte,“ řekl mi svou nejlepší francouzštinou, „nejste jediný, kdo tady čeká – a rozhodně nejste první!“

Byl to dveřník na   Princeznině hradu a jeho dřevěná strážní budka a jeho „prkenné“ způsoby budily jistou míru respektu. On – a  jenom on – měl moc rozhodnout, kdo smí vstoupit do hradu, ale pouze po rychlém telefonátu úředníkovi, který měl být navštíven. Ohlédl jsem se za sebe a zjistil jsem, že měl pravdu. Byla tam dlouhá fronta jiných lidí, kteří se stejně dychtivě chtěli dostat do budovy Berlaymont: studenti, novináři, lobbisté, každý z nich svíral hrst dokumentů, o kterých doufali, že jim pomůžou získat přístup do vnitřní svatyně Princezny.

Doputoval jsem na konec řady, abych počkal, až přijdu na řadu, a byl jsem zklamaný, že jsem si nevzal žádné vlastní dokumenty. O 20 minut později jsem stál tváří v tvář dveřníkovi. „Tak? Za kým jste přišel?“ zeptal se znuděným byrokratickým hlasem. „Hláskujte jméno prosím,“ dodal a ukazoval na telefonní seznam budovy, naznačuje, že bude zakrátko volat, aby si ověřil mou nepravděpodobnou historku. „Přišel jsem za   Delorsem,“ řekl jsem. „D-E-L-O-R-S“.

pondělí 8. dubna 2013

Pomáháme rádi. Přidáte se?

Pětiletý Vojta od narození neslyší a potřebuje na výuku speciální počítač. Martinovi je deset, bojuje s dětskou mozkovou obrnou a v pohybu by mu pomohl elektrický vozík. Kristýna slaví třiatřicet a kvůli svalové atrofii jí od 2 let ochabuje svalstvo - aby se mohla samostatně pohybovat a dojíždět do zaměstnání, potřebuje lehký mechanický vozík. Jitka, Katka a Dana onemocněly závažnou chorobou krve. Všichni potřebují naši pomoc.

Třetí ročník internetové sbírky Český internet pomáhá, pořádaný  nadací Konto BARIÉRY a Českým národním registrem dárců kostní dřeně, probíhá od 8. do 14. dubna. Představí šest osudů, šest způsobů, jak pomoci.

Nepřispíváte na "něco", pomáháte konkrétním lidem. Vojtovi, Martinovi či Kristýně odesláním libovolné finanční částky on-line platební kartou nebo bankovním převodem na sbírkový účet Konta BARIÉRY 17 111 444/5500 se speciálním variabilním symbolem pro Vojtu 301301, Martina 301302 a Kristýnu 301303. Podpořit všechny najednou je možné i roční dárcovskou SMS ve tvaru DMS ROK KONTOBARIERY na tel. číslo 87 777. Každý měsíc po dobu jednoho roku bude dárci automaticky odepisována 1 DMS v hodnotě 30 Kč. Konto BARIÉRY obdrží 27 Kč z každé DMS.

Nebo přispějte Českému národnímu registru dárců dřeně na vstupní vyšetření nových vzorků. Stačí zaslat libovolnou finanční částku on-line platební kartou nebo převodem na sbírkový účet registru 257983292/0300. Variabilní symbol je 301304. Podpořit vyšetření všech nových vzorků lze i dárcovskou SMS ve tvaru DMS KOSTNIDREN odeslanou na tel. číslo 87 777. Cena jedné DMS je 30 korun, Český národní registr dárců dřeně obdrží 27 Kč.

Jsme jedním z partnerů letošního ročníku sbírky. Pomáháme rádi. Přidáte se? Přispějte na výše uvedená konta nebo pokračujte na stránky sbírky internetpomaha.cz.

čtvrtek 4. dubna 2013

Ve službách klanu Miroslava Žambocha. Recenze Petra Václavka

Konečně se zase jednou dočkali fandové Koniáše a milovníci fantasy příběhů z pera Miroslava Žambocha – tento nadaný autor napsal další knihu z koniášova světa (naposledy se tak stalo v roce 2010, kdy vyšla povídková sbírka Čas žít, čas umírat s Baklym a to už je hodně dávno).

Děj románu Ve službách klanu se sice neodehrává ve stejné době, kdy žil Koniáš a Bakly, ale o několik století dříve, ještě před velkou válkou čarodějů, kdy kouzla a magie se používaly poměrně běžně.

Z tohoto období období pochází například také dříve vydaná kniha Dlouhý sprint, nebo Maverick pěšec na odpis, často jsem se setkal s označením Vegašský cyklus.

Hlavní postavou románu je horník Herbert Ducatti, který v horách spolu s ostaními těží aktivní drahokamy (které se používají při čarování) pro svůj čarodějnický klan Hastů. Těžit tyto surové drahokamy plné magie nemůže jen tak někdo – dotyčný musí mít alepoň nějaké nadání, normálnímu smrtelníku by síla těchto kamenů v podzemí vypálila mozek. Hastové ovšem nejsou jediným čarodějnickým klanem a protože najít dobrá ložiska a získat licenci k těžbě není jen tak, brzy vypukne v podzemí nelítostná válka, ve které se soupeřící klan čarodějů neštítí použít různých podrazů a intrik.

Velká část děje se odehrává v dolech, což mi hodně připomínalo povídku V temnotě s Baklym. Jedna z nejpůsobivějších a nejnapínavějších částí (asi první třetina) popisuje boj o přežití v podzemí – už jen z toho čtení mi běhal mráz po zádech a ve výtahu jsem začal pociťovat mírnou klaustrofobii. Ale nebojte se, kniha není jen o magii, kouzlech, intrikách, pomstě, bojích a zabíjení – místo v ní si najde i přátelství, pár vtipných hlášek, romantika, láska a lehká erotika.

Kupte si nového Žambocha v našem e-shopu

Možná to bylo tím podzemím, možná rychlostí akce, každopádně kniha mě nenechala vydechnout, dokud jsem ji nedočetl (jen s velkým úsilím jsem se od ní odtrhával abych uspokojil své základní životní, rodinné a profesní potřeby, vše ostatní šlo stranou) a pak mi bylo hodně líto, že už je konec. Ale takové už jsou příběhy od Miroslava Žambocha – vždy po jejich dočtení mám chuť na pokračování a většinou to řeším tak, že si znovu přečtu některou z jeho straších knih s Baklym nebo Koniášem (a pro příště do této skupiny určitě přihodím i Herba Ducattiho).

Hodnocení: 10/10

Autorem recenze je Petr Václavek, na našem blogu ji přetiskujeme s jeho svolením. Originální text naleznete na autorově blogu.

středa 3. dubna 2013

Nahá v lese a s rozpáraným břichem. Mari Jungstedtová ve Vnitřním kruhu přitvrdila (recenze)

Svižná a rychlá, na jedno odpoledne nebo večer. Z tohoto úhlu pohledu jsou si detektivky Mari Jungstedtové, nekorunované královny severské krimi, podobné jako vejce vejci. Nebo koňská hlava koňské hlavě. Proč právě koňská hlava? Právě ta hraje ve třetím příběhu z ostrova Gotland roli nikoli nevýraznou. Na začátku příběhu dvě malé dívky najdou cestou k moři mrtvolu svého oblíbeného koně. Agnes setkání ustojí, Sofie omdlí. Není divu. Jejich miláček Pontus má useknutou hlavu.

Někde na Gotlandu se skrývá vrah. Udeří znovu?

O několik dnů později se ztratí Martina Flochtenová, studentka a účastnice archeologického kempu na ostrově. Najde se za několik dnů. Její tělo visí nahé v lese, břicho má rozpárané. Kdo se mohl dopustit takového zvěrstva? Stal se letní Gotland plný turistů svědkem řádění devianta? A co kůň s uříznutou hlavou? Mají tyhle dva případy něco společného?

Když komisař Anders Knutas, starý známý z prvních dvou gotlandských detektivek, zjistí, že si pachatel odnesl z obou míst činu krev obětí, koně i dívky, začíná tušit, že rutinní vyšetřování jej nečeká. Do vyšetřování se pouští i televizní reportér Johan Berg, který prožívá jedno ze šťastnějších období života - celostátní televize uvažuje o zřízení stálé redakce na Gotlandu, jeho přítelkyně Emma se konečně  rozvedla a čeká s ním dítě.

Pak policie najde... ale ne, víc prozrazovat nebudeme. Snad jen, že třetí případ komisaře Knutase zhltnete jedním dechem. Začátek je sice pozvolný, ale zhruba v třetině knihy se děj i čtenář dostanou do tempa, které pak už do konce nepoleví.

Dvě věty na závěr?

Civilní vyjadřování, strohý styl a překvapivá pointa - z ingrediencí "tradiční"  severské detektivky namíchala Mari Jungstedtová i napotřetí výborný koktejl, který chutná a v ústech nezhořkne. Na třetí výpravu na Gotland se určitě vydejte.

Kupte si e-knihu Vnitřní kruh v našem e-shopu.




pondělí 1. dubna 2013

Co by bylo, kdyby zabili Beneše?

Co by bylo, kdyby se historie udála trochu jinak, než se nakonec stalo? Jak by vypadala dnešní Evropa, kdyby se Hanibal nakonec vydal na pochod do Říma? Kdyby Napoleon porazil carské Rusko a Hitler vyhrál druhou světovou válku? Nebo kdyby první atomovou bombu sestrojili v Moskvě a ne ve Spojených státech? Nad tím posledním raději ani nepřemýšlet...

Téma alternativní historie je oblíbeným žánrem spisovatelů i čtenářů. Jedním z nejznámějších zástupců žánrů je Otčina Roberta Harrise, napínavá detektivka, odehrávající se v polovině šedesátých let 20. století, kdy Adolf Hitler, vládce Evropy, slaví 75. narozeniny a chystá se podepsat mírovou smlouvu s JFK. A kdy vyšetřování smrti nacistického politika může mít na vztahy Německa a Spojených států dalekosáhlé důsledky...

Beneš zavražděn, Jakeš obuvníkem, Václav Klaus s Nobelovou cenou

(ukázka) ... v pražských ulicích se záhy počaly ve večerním soumraku osudového 21. září 1938 shromažďovat obrovské zástupy nespokojenců a v průvodech táhli k Hradu. Nad hlavami rozhořčeného davu se nesla hesla vyjadřující myšlenky a tužby demonstrujících, např.: „Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně!“. Volání lidu po silovém vystoupení vůči požadavkům Německa bylo čím dál tím silnější. K Hradčanům, sídlu hlavy státu, napochodovaly dlouhé průvody demonstrantů rozhodnutých nevzdávat se, když politici očividně selhávali. Oleje do ohně přilil proslov nově jmenovaného ministra propagandy Hugo Vavrečky, který se pouličním rozhlasem pokusil svou uhlazenou řečí davy uklidnit.

Míra trpělivosti prostých lidí s řečněním politiků tím byla právě překročena. Hněv se obrátil proti zrádcům, kteří chtěli zmrzačit vlastní stát, aby si uchovali osobní materiální výhody a postavení. Není v silách historických věd zjistit, kdo první vykřikl strašlivou myšlenku, tehdy však osvobozující, „Pryč s Benešem!“. Dav zdánlivě nikým neusměrňovaný vzápětí protrhl chabý kordon asi 50 vojínů s puškami střežících prostor Hradu vyhrazený k soukromým účelům prezidenta republiky. Nebylo třeba ani vyrážet dveře, jak později revoluční chvíle zdramatizovali filmoví tvůrci....

... atentátníci Jan Kaštera, Miroslav Kulhaník a Karel Seitz vpadli do pokoje prezidenta a stejně jako před 320 léty čeští šlechtici Thurn a Budovec odsoudili v minutovém „lidovém božím soudu“ prezidenta republiky k trestu smrti za „obludnou velezradu“. Ortel byl vykonán neprodleně. Edvard Beneš byl vyhozen bez známek odporu z okna paláce a velmi brzy po dopadu na zem podlehl četným těžkým zraněním zejména lebky..."

Alternativní dějiny Česka pro nehistoriky

Kniha Lepší dějiny Česka je zajímavým, poučným a leckdy i zábavným pohledem na alternativní dějiny českých a slovenských zemí. A nejde přitom jen o Mnichov, atentát na Edvarda Beneše či poválečné uspořádání Evropy.

Autor Jiří Macoun se vrací k počátkům československého státu do doby masarykovské, barvitě se věnuje i poválečnému Slovensku, kde se po roce 1945 zmocnil moci Gustáv Husák a které v macounovském vidění světa patří společně s Běloruskem  ještě v roce 2010 k nejautoritativnějším režimům v Evropě.

Více prozrazovat nebudeme. Snad ještě jen, že Milouš Jakeš se podle Macouna vypracoval z nuzných poměrů v úspěšného obuvníka (slogan Boty od Jakeše se stal pojmem), že Václav Klaus obdržel v roce 1979 Nobelovu cenu nebo že se fotbalisté Česka stali v roce 1970 mistry světa, když ve finále šampionátu porazili Brazilce...

Zaujalo vás téma? Kupte si knihu v našem e-shopu. Stojí 99 Kč a v papírové podobě k dostání není a nebude.