pondělí 1. dubna 2013

Co by bylo, kdyby zabili Beneše?

Co by bylo, kdyby se historie udála trochu jinak, než se nakonec stalo? Jak by vypadala dnešní Evropa, kdyby se Hanibal nakonec vydal na pochod do Říma? Kdyby Napoleon porazil carské Rusko a Hitler vyhrál druhou světovou válku? Nebo kdyby první atomovou bombu sestrojili v Moskvě a ne ve Spojených státech? Nad tím posledním raději ani nepřemýšlet...

Téma alternativní historie je oblíbeným žánrem spisovatelů i čtenářů. Jedním z nejznámějších zástupců žánrů je Otčina Roberta Harrise, napínavá detektivka, odehrávající se v polovině šedesátých let 20. století, kdy Adolf Hitler, vládce Evropy, slaví 75. narozeniny a chystá se podepsat mírovou smlouvu s JFK. A kdy vyšetřování smrti nacistického politika může mít na vztahy Německa a Spojených států dalekosáhlé důsledky...

Beneš zavražděn, Jakeš obuvníkem, Václav Klaus s Nobelovou cenou

(ukázka) ... v pražských ulicích se záhy počaly ve večerním soumraku osudového 21. září 1938 shromažďovat obrovské zástupy nespokojenců a v průvodech táhli k Hradu. Nad hlavami rozhořčeného davu se nesla hesla vyjadřující myšlenky a tužby demonstrujících, např.: „Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně!“. Volání lidu po silovém vystoupení vůči požadavkům Německa bylo čím dál tím silnější. K Hradčanům, sídlu hlavy státu, napochodovaly dlouhé průvody demonstrantů rozhodnutých nevzdávat se, když politici očividně selhávali. Oleje do ohně přilil proslov nově jmenovaného ministra propagandy Hugo Vavrečky, který se pouličním rozhlasem pokusil svou uhlazenou řečí davy uklidnit.

Míra trpělivosti prostých lidí s řečněním politiků tím byla právě překročena. Hněv se obrátil proti zrádcům, kteří chtěli zmrzačit vlastní stát, aby si uchovali osobní materiální výhody a postavení. Není v silách historických věd zjistit, kdo první vykřikl strašlivou myšlenku, tehdy však osvobozující, „Pryč s Benešem!“. Dav zdánlivě nikým neusměrňovaný vzápětí protrhl chabý kordon asi 50 vojínů s puškami střežících prostor Hradu vyhrazený k soukromým účelům prezidenta republiky. Nebylo třeba ani vyrážet dveře, jak později revoluční chvíle zdramatizovali filmoví tvůrci....

... atentátníci Jan Kaštera, Miroslav Kulhaník a Karel Seitz vpadli do pokoje prezidenta a stejně jako před 320 léty čeští šlechtici Thurn a Budovec odsoudili v minutovém „lidovém božím soudu“ prezidenta republiky k trestu smrti za „obludnou velezradu“. Ortel byl vykonán neprodleně. Edvard Beneš byl vyhozen bez známek odporu z okna paláce a velmi brzy po dopadu na zem podlehl četným těžkým zraněním zejména lebky..."

Alternativní dějiny Česka pro nehistoriky

Kniha Lepší dějiny Česka je zajímavým, poučným a leckdy i zábavným pohledem na alternativní dějiny českých a slovenských zemí. A nejde přitom jen o Mnichov, atentát na Edvarda Beneše či poválečné uspořádání Evropy.

Autor Jiří Macoun se vrací k počátkům československého státu do doby masarykovské, barvitě se věnuje i poválečnému Slovensku, kde se po roce 1945 zmocnil moci Gustáv Husák a které v macounovském vidění světa patří společně s Běloruskem  ještě v roce 2010 k nejautoritativnějším režimům v Evropě.

Více prozrazovat nebudeme. Snad ještě jen, že Milouš Jakeš se podle Macouna vypracoval z nuzných poměrů v úspěšného obuvníka (slogan Boty od Jakeše se stal pojmem), že Václav Klaus obdržel v roce 1979 Nobelovu cenu nebo že se fotbalisté Česka stali v roce 1970 mistry světa, když ve finále šampionátu porazili Brazilce...

Zaujalo vás téma? Kupte si knihu v našem e-shopu. Stojí 99 Kč a v papírové podobě k dostání není a nebude.

Žádné komentáře:

Okomentovat