pátek 25. října 2013

Proč není dobré půjčování e-knih

Tímto článkem hodně lidí naštvu. Tak začnu trochu opatrně:

  1. Nejsem hamoun, který musí obrat nebohého zákazníka o každou korunu. Už to, že jsme dělali Palmknihy 11 let zdarma je malá nápověda :-)
  2. Uvědomuji si, že se někdy liší zájmy nakladatelů, prodejců a kupujících - čtenářů. Je mi líto, ale pokud chceme fungující trh, tak se musí najít kompromis.
Celé téma ve mě kvasilo delší dobu, nicméně diskuse na Czech Internet Foru mě přiměla k činnosti. Na závěr panelové diskuse, které jsem se účastnil, padl dotaz, co si myslíme o půjčování e-knih a půjčování knih za paušál - tedy obdobu hudebního Spotify nebo Deezeru.
Vzhledem k tomu, že vedle mě seděl pan Kadlec, tedy ředitel Albatrosu (a Albatros je spolumajitelem konkurenčního portálu eReading, který knihy půjčuje), tak bylo jasné, že se názory mohou a musí lišit. :-)
Na druhou stranu jsem nechtěl jít do příkré konfrontace, protože na to nebyl prostor a jakákoliv odpověď by vypadala hodně osobně a nepříjemně. Takže jsem nakonec mlčel a rozhodl se z toho mlčení vypsat tady.

O co jde. V současnosti se velmi liší právní úprava související s licencováním / kupováním knih a e-knih.
Asi víte, že knihu můžete koupit (a tedy ji vlastníte), můžete ji prodat, půjčit nebo také dědit.
Elektronickou knihu si nekoupíte - tam máte propůjčenou licenci, která je pro vás a nemůžete ji na někoho převést nebo zapůjčit. (Že se e-knihy běžně půjčují v rámci rodiny tak je jasné nám i nakladatelům a všem nám to připadá normální a správné. Zde je tedy v rozporu to, jak právo zní a jak se reálně aplikuje - to jen na okraj.)
Z rozdílného licencování knih a e-knih také vyplývá, že knihovny si mohou nakoupit knihy (dokonce obvykle dostávají nižší ceny než normální kupující v obchodě) a ty knihy potom půjčovat.
U elektronických knih je tomu jinak - tam si knihovny musí zakoupit pekelně drahou, časově i jinak omezenou licenci a hlavně: musí ji majitel práv chtít prodat. Což obvykle nechce nebo nemůže z důvodů smluv. Ona ani knihovna za těchto podmínek právě nehýří nadšením - za půjčení nesmí chtít peníze (ze zákona), ale za nákup platit musí a krvavě. Takže státní knihovny za současné legislativy pravděpodobně nebudou tím, kdo e-knihy bude půjčovat.

Zbývají tedy soukromé subjekty.
Jak si jako soukromá knihovna mohu zajistit knihy k výpůjčce? Jediným legálním způsobem je dohoda s nakladatelem. Ten se ale musí domluvit s:
  • držitelem práv (tedy autorem případně agenturou, která autora zastupuje)
  • překladatelem, pokud to nakladatel nemá vyřešeno smluvně
  • to samé s autorem obálky a případných ilustrací
Problémem je, že s půjčováním drtivá většina smluv s autory nepočítá. Takže se může stát, že autor bude po nakladateli požadovat za každou výpůjčku honorář ve stejné výši, jako kdyby byla kniha prodána. U českých autorů věřím, že by se smlouvy daly upravit a možná je někdo i upravil. U zahraničních agentur jsou úpravy smluv v podstatě nemožné - trvají tak dlouho a zájem agentur je tak malý, že to čeští nakladatelé většinou vzdají. Pokud tomu nevěříte, tak si zkuste koupit práva jen na elektronické vydání jakékoliv knihy. Budete mít velké štěstí, pokud vám někdo vůbec odpoví, že ne, nic nedá.

Takže tím bychom měli vyřešená práva na atraktivnější část produkce. Nemáme je. Tečka.

Mimochodem, ještě horší je situace u prodeje za paušál. Tam se nakladatelé nemají čeho chytit a obávám se, že se tento model nechytí už jen kvůli obtížné predikovatelnosti výnosů.

Možná se ptáte, proč to například Amazon umožňuje. Ano, umožňuje. Ale nemějte představu, že to nějak funguje. Podle tohoto zdroje je v knihovnách k dispozici pouze 15 % dostupných e-knih.  A o dalších problémech si můžete přečíst v linkovaném článku. Další zajímavý článek k tématu najdete například tady.

Půjčování knih nefunguje a je to velké téma tady i ve světě. Jestliže nefunguje půjčování knih, tak poskytování knih za paušál je tak velká změna fungování businessu, že v dohledné době dobře fungovat nebude. K tématu si přečtěte například tento dnešní článek.

Nebavili jsme se zatím o jednom úhlu pohledu: a tím je zájem nakladatelů, případně autorů. A on je samozřejmě významný.

Předně: knihovny jsou brány jako veřejná služba. Má to historické pozadí, kdy dříve opravdu plnily úlohu šiřitele vzdělanosti. Proto půjčují knihy zdarma, proto autor z každé půjčené knihy uvidí do pěti korun, nakladatel nic. Půjčování se zavedlo, nakladatelé si na něj zvykli a i když některým vadí, tak to je tak jediné, co s tím udělají.

U půjčování e-knih je to jiné: tam se nakladatelé musí rozhodnout, zda to povolí či ne. A vzhledem k tomu, že u půjčování e-knih odpadají pro čtenáře některé nepříjemnosti jaké nastávají u půjčování papírových knih (tedy čekání na volný výtisk, nutnost někam zajít a včas vrátit), tak jedna půjčená kniha znamená v podstatě jedna neprodaná kniha.

Za prodanou e-knihu zaplatí čtenář průměrně 125 Kč bez DPH, z toho dostane nakladatel 81 korun. Z jedné půjčené knihy bude mít ale jen 37 korun (předpokládám půjčovné ve výši 57 bez DPH). Pro čtenáře je to nevýhodné (vysoké půjčovné za krátkou dobu), pro nakladatele také.

Ještě horší situace je u prodeje za paušál. Pokud připustíme, že se to povede spustit s rozumným množstvím titulů, tak jediná věc, která se stane je to, že to odřízne příjmy od těch nejvíce kupujících čtenářů. Už od dvou přečtených knih měsíčně se totiž čtenáři vyplatí přejít na paušál - ale nakladatelé z každého čtenáře dostanou maximálně 107 Kč bez DPH (z půjčovného 200 Kč s DPH měsíčně). To by znamenalo naprostou katastrofu pro nakladatele, kteří už teď mají poměrně značné problémy s přežitím (což by bylo docela zajímavé téma na článek, ale to snad někdy jindy). Je jedno, zda se počítají honoráře nakladatelům za přečtenou stránku nebo za otevřenou knihu: je tady strop a tím je hotovo. K tomu jedna drobnost: nakladatel dostane stejnou částku za drahou knihu jako dostane jiný za knihu levnou.

Závěrem: pokud by se měly tady půjčovat knihy, tak by se musely hledat úspory tam, kde to bude bolet čtenáře. Uspořit se dá na korekturách, redakci a překladu. Problém je ten, že už nyní jede celý nakladatelský business na doraz, co se týká úspor a jakékoliv snížení kvality by poznal i laik. (Jen perlička: u jednoho velkého nakladatelství mají redaktoři zákaz číst knihu vícekrát - jinak by se musel snížit počet knih, které jsou schopni ročně vyprodukovat. Správně by ale měl číst redaktor knihu několikrát, aby opravdu jeho práce stála za to.)

Snažil jsem se, aby tento článek byl pochopitelný i pro čtenáře, který se nepohybuje v nakladatelském businessu. Chtěl jsem, aby čtenář, jehož oprávněným zájmem je platit co nejméně, pochopil, že to někdy je na úkor budoucnosti celého odvětví. Budu rád, když se mi tímto článkem podaří rozproudit diskusi - jen prosím slušně a pokuste se o racionální argumenty, ne o výkřiky z běžných internetových diskusí.

Děkuji vám, pokud jste článek dočetli až sem.

40 komentářů:

  1. je to srozumitelne napsane a mate pravdu, pujcovani eknih je blbost (hlavne z pohledu ctenaru me proste stve DRM a nutnost vlastnit konkretni ctecku)

    Osobne nemam problem s castkou do 200,- u jakekoli e-knihy a rozhodne bych ji radeji mel u sebe na porad, nez zapujcenou...tudiz doufam, ze se trh s e-knihami poradne rozroste a ja budu mit svobodu volby

    OdpovědětVymazat
  2. Půjčování eknih v současném pojetí (časové omezení pomocí DRM) je nesmyslný termín - nejde o půjčování. Půjčování je narozdíl od pronájmu zdarma. Aspoň tak je to v autorském zákoně. Toto je jen jiný druh licence.

    Půjčování eknih z hlediska knihoven ztrácí taky smysl. Nikdo nic nemusí vracet, kopií může být neomezené množství, takže technicky by šlo vlastně o "rozdávání". Důvodem časově omezených výpůjčních lhůt v knihovnách je jen ten omezený počet kopií, které vlastní. Proto se z hlediska AZ volné eknihy nepůjčují, ale prostě se vystavují na síti.

    Při současném stavu autorských práv můžou být knihovníci v klidu. Papírové knihy budou ještě dlouho užitečné :)

    OdpovědětVymazat
  3. Osobní zkušenost s "půjčovatel eknih přes web" : Na mé námitky mi odpověděl, že jeho se to netýká, protože nepůjčuje veřejnosti, ale jen čtenářům jeho knihovny !
    MM

    OdpovědětVymazat
  4. Knihovníci klidní být nemohou. Budou v současné době vytvořené a prodávané e-knihy dostupné také za deset let? Za jakých podmínek?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jestli dostupné nebudou, tak by spíš klidní neměli být jejich autoři a nakladatelé, ne?

      Vymazat
  5. Zmínil jste knihovny - které každý občan ČR dotuje ze svých daní. I ten, který do knihovny v životě nepůjde... To je téma na zamyšlení - dávat peníze do státní kasy a nemít z nich profit, nebo omezit tyto dotace a vydělané peníze investovat, jak nejlíp sám uvážím - klidně do půjčení knížky za pár korun. 80% knih nečtu 2x a ty co ano už chci mít doma v knihovně. A potom to samotné půjčování a nakladatelé - být já nakladatel/autor, tak si rozmyslím, jestli zpřístupním knihy lidem nižší cenou a budu mít 80% z 50ti kačky,nebo 100% z nuly, protože si moje knížky budou kolovat po uložto apod. Díval jste se na to z pohledu obchodníka z branže, ale co čtenáři? Pro spoustu lidí je 200 Kč za eknihu hodně peněz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proto jsem tam dával to úvodní povídání. Osobně si nemyslím, že je to 100 % z 0 - ta cenová elasticita je taková, že při ceně za polovinu se prodá tak 140 % procent knih.

      Vymazat
    2. Jen na okraj - to že nechodíte do knihovny neznamená, že z nich nemáte profit. Ti lidé, kteří se tam chodí vzdělávat, pak své vzdělání využívají mimo jiné i při práci pro Vás. Proto je stát podporuje a dotuje a jiní zřizují a platí. Ale možná tam všichni chodí jen pro zábavu. Pak máte pravdu.

      Vymazat
    3. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      Ona věc se má tak, že elektronické knihy vnímám jako vysloveně spotřební zboží na jedno použití. Přijde mi fér, že se cenu snažím držet na úrovni lístku do kina, který je taky na jedno použití - tedy mezi 99 a 179 Kč. Pochopitelně kromě případů, kdy mi nejnižší možnou cenu přímo diktuje smlouva se zahraničním agentem (typicky knihy T. Huffové). Tam s tím nic neudělám - a ano, vyšší cena je velmi vidět i na nižších prodejích...

      Vymazat
    4. Nedá se nic dělat, ale musím trochu negativisticky vstoupit do diskuze:

      Robert Pilch - a proč ne rovnou všechny knihy? Proč jen elektronické? Mám tomu rozumět tak, že například Poeova Jáma a kyvadlo jako e-book je spotřební zboží na jedno použití, ale jako paperback něco docela jiného? To myslíte zcela vážně?

      Vymazat
    5. Vnímám to ale také tak. Jakmile mám knihu, kterou považuji za úžasnou, tak si ji posléze koupím i v papíru.

      Vymazat
    6. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      Ano, myslím to naprosto vážně a shoduji se s Jiřím Vlčkem. Na druhou stranu netvrdím, že můj názor na život, vesmír a vůbec je jediný správný. :) A pro čtenáře e-knih to má výhodu v tom, že se nesnažím hnát cenu e-booků blíže k tištěným... Čili můj postoj má výhody i pro Vás. :)

      Vymazat
  6. Půjčování e knih je hloupost, já si nerada půjčuji i knihy v psané podobě. Jsem tvor, který chce mít knihu doma. Když jsem chodila do knihovny, pukalo mě srdíčko, když jsem knihu,která se mě líbila musela vrátit. Knihy totiž nečtu jednou,ale opakovaně a ráda se k nim vracím. Můj sen ,který si teď plním je velká knihovna,plná knih.... budu mít , už se na tom pracuje. Tak že u mě by zbankrotovaly i klasické knihovny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. až budete mít plnou knihovnu a knihy budou v krabicích od televize - přijdete na chuť knihovně....za poslední léta kupuji jen knihy naučné. Kniha v krabici, nebo jen v knihovně v druhé řadě - jako by nebyla

      Vymazat
  7. Jirko, dokážeš říct, jakej je rozdíl mezi hudebním a e-book světem? Jde mi o to, že právě rozmach služeb typu Deezer nebo Spotify je branej jako budoucnost elektronický distribuce. Je to ve velikosti trhu? V rychlosti a objemu konzumace? V nákladech na vydání (CD nebo film taky něco stojí)? Nebo v čem? Dik.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      Jako nakladatel a zároveň aktivní hudebník si dovolím odpovědět: zásadní rozdíl je v tom, že zatímco dřív kapely hrály koncerty, aby prodaly alba, dnes dělají desky, aby dostaly lidi na koncerty a případně prodaly i nějaký merchandising. Ten vtip o muzikantovi, který vydal desku a kamarád se ho ptá "A kolik jsi toho prodal?" není úplně od věci. Tržby z prodeje CD nebo prodeje/půjčování MP3 jsou v podstatě až sekundární, nepočítá se s tím, že by se na nich výrazně vydělalo (samozřejmě kromě největších hvězd). S filmy se to má imho podobně - podstatnou část tržeb zajišťuje kino a/nebo televizní práva. Prodej filmů na DVD/BlueRay nosičích, případně on-line, je až sekundární.

      Tohle všechno u knih chybí, prakticky žádný spisovatel ani nakladatel si na živobytí nevydělal veřejnými čteními. Tržby z prodeje knih, ať už tištěných nebo elektronických, jsou prakticky jedinými zdroji příjmu autora i nakladatele.

      Vymazat
    2. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      P.S.: Perspektiva výdělku na koncertech je také důvod, proč se muzikanti na vydávání alb často finančně spolupodílejí, zatímco u knih je to naprostá výjimka a týká se v podstatě jen debutantů, kteří chtějí knihu vydat doslova za každou cenu.

      Vymazat
  8. Nebo po vzoru on-line her dokupovat obsah pomocí mikrotransakcí (nebo nějakého ekvivalentu). Ochutnávku (1-2 kap.) zdarma, další 2 kapitoly za 20,- atd per partes. Vedle toho pochopitelně možnost stažení celého titulu najednou za sumu menší, než součet partes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      V budoucnu by to šlo, i když nějak zvlášť velký zájem neočekávám. V současné době tomu brání (jako spoustě jiných věcí) podoba smluv. A Jirka má v článku pravdu, pohnout zahraniční agenty k čemukoli je často nadlidský úkol. Někdy jsme vůbec rádi, že nám milostivě dovolí, abychom s nimi uzavřeli smlouvu a zaplatili jim peníze... Je to divné, ale je to tak.

      Vymazat
    2. Vždyť jo, ukázky jsou dostupné a každý si může v klidu přečíst a posoudit, jestli mu kniha "sedne". Ale kupování po kapitolách, to nevím, jestli by mělo smysl...

      Vymazat
    3. Kniha není hudební album, kde je jedno, kolik písniček si koupím, kniha nejsou noviny, kde si přečtu pár článků podle nadpisů a jsem spokojen, kniha je ucelené dílo, které po částech nemá smysl. Nekoupím se podvozek auta, abych v případě spokojenosti přikoupil volant, sedačku... Však také snad všechny projekty placeného psaní na pokračování selhaly a to i u autorů zvučných jmen. Já bych za něco takového tedy rozhodně neplatil.

      Vymazat
  9. At rozhodne trh, jestli jsou vypujcky eknih nesmysl nebo ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      Trh rozhodnout nemůže, protože to by nejdříve museli nakladatelé eknihy k výpůjčkám uvolnit. Za sebe říkám, že to neudělám, i kdybych podle smluv mohl (což většinou nemůžu) protože by to ekonomicky poškodilo jak mne, tak autory. Důvody viz výše. :)

      Vymazat
  10. proč "neudělat" ebooky tak dostupné aby nikdo neuvažoval o "zápůjčce" ? Nechci se pouštět do vysvětlování tohoto ideálu protože by to zabralo několik stránek a chápu že v ČR je příliš malý trh na realizaci ale současná doba ukazuje že společnost je ochotna legalizovat muziku/filmy/knihy atd za "rozumné" peníze takže směr by tu byl...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problém je v tom, že se pořád hledá, co jsou rozumné peníze. Zdá se, že zlevnění nepřinese více peněz do kasičky nakladatelů. A druhá věc je ta, že zrovna nakladatelé penězi nehýří a jedou finančně na doraz.
      Mimo to na některé knihy mají nakladatelé povinnost od držitelů práv držet cenu ebooku v určité výši - obvykle 50 % nebo 70 % z ceny papírové knihy.

      Vymazat
    2. Podle mne rozhodne nejsou rozumné peníze za nakup ebook 200 Kč k poměru ke mzdam, mám účet na amazonu a drtivou většinu knížek koupim v přepočtu za méně než 200 Kč (beletrie) - jen s malým rozdilem, minimální mzda např v UK je 180, takže si knihu koupim za hodinu prace. Nektere vypujcky muzete mi dokonce zdarma pokud zaplatite rocni poplatek 49 liber v kterem mate i postovne zdrama na zbozi objednane na amazonu.Tomas koudelka

      Vymazat
  11. WTF "autor z každé půjčené knihy uvidí do pěti korun, nakladatel nic"?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      Ano. Alespoň podle mých autorských a nakladatelských vyúčtování za rok 2012, která mi dorazila od Dilie. :) Alespoň jsem si nevšiml, že by odměna za adresné výpůjčky dorazila i k nakladatelům.

      Vymazat
  12. Jsem aktivní uživatel zahraniční legální "e-knihovny" a docela si to užívám. Ano, nejsou v ní obvykle top novinky, ty nakladatelé do e-knihoven z pochopitelných důvodů nedají. Potřebují je prodat za plnou cenu a pokrýt náklady, což chápu. Ale jsou tam starší zajímavé e-knihy, které se asi již tolik neprodávají a já si je ráda půjčím. Za plnou cenu bych si je asi všechny nekoupila. Za menší peníze jsem ochotna akceptovat menší pohodu (DRM, musím číst na tabletu a e-knihu mám na 30 dní). Někde jsem četla, že němečtí nakladatelé si e-knihovny docela chválí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Robert Pilch - Nakladatelství Brokilon

      Ano, u starších knih by to možná mohlo fungovat. Pokud se k tomu někdy podaří zlomit agenty. Pořád nás vnímají jako Balkán a jako obchodní partneři jsme pro ně zanedbatelní. Jen si vzpomeňte, jak paní Rowlingová nechtěla souhlasit s vydáním audioknihy Harryho Pottera na CD, protože by to prý někdo upirátil... Od té doby se toho bohužel změnilo jen málo. :(

      Vymazat
  13. Pred rokem newyorsti Oyester presvedcily investory k investici 3. mil. dolaru do soukrome internetove knihovny. Po roce maji ctecku pro iOS, 100 tis. e-knizek v katalogu a predplatne 10 dolaru mesicne pro ctenare z US- http://gigaom.com/2012/10/10/can-oyster-be-the-spotify-of-books-3m-investment-says-yes/

    OdpovědětVymazat
  14. Spisovatelé musí místo knih nabídnout programy pro tablety a počítače, a ty prodávat přes mobily a tablety, ovšem to by se museli spisovatelé naučit programovat a na to nemají inteligenci.

    OdpovědětVymazat
  15. Osobně nevidím výpůjčku e-knihy jako nic, o co bych měl mít zájem. Za poměrně vysokou cenu získám časově omezenou možnost si přečíst knihu s rizikem, že se mi to v limitu třeba ani nepovede (teď nedávno jsem měl čtečku skoro měsíc v záruční opravě). Pokud si chci knihu jen přečíst, zajdu si ji radši půjčit v papírové podobě, jako e-knihu si ji koupím když předpokládám, že ji budu mít chuť číst opakovaně. Mám malý byt a nemůžu mít doma v papírové podobě všechny knihy, které bych chtěl, e-knihy se mi sem vejdou bez problému.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si chodím půjčovat knihy do knihovny, jenže u novějších titulů se stává, že je přede mnou v rezervační frontě i 20 čtenářů - když si vynásobím, že každý může mít knihu doma měsíc, tak se já k přečtení dostanu za téměř dva roky. To by u půjčování e-knih odpadlo, protože by si ji mohlo půjčit více čtenářů najednou. Kromě toho čtu ve vlaku při cestě do práce a nedávno jsem sebou tahala téměř tisícistránkový román Kena Foletta. Proto jsem si koupila čtečku - jednak kvůli velké hmotnosti knih a také kvůli nedostatku místa v knihovně a těšila jsem se, že si budu knihy půjčovat. Sice si e-knihy i kupuji, ale od Vánoc, kdy jsem si knihu pořídila jsem přečetla už 8 knih, pokud bych si měla knihy tímto tempem kupovat...myslím, že ani čtečka nemá zcela neomezenou kapacitu paměti a ani má peněženka není bezedná. Musím konstatovat, že po přečtení tohoto blogu jsem poněkud zklamaná. A co se týká ceny e-knih, nemyslím, že by byla pravda, že jejich cena je 50 až 70% ceny klasické knihy. Ty, co jsem si já kupovala k Vánocům byly maximálně o 10 % levnější než knihy papírové (úspora papíru, barvy, nákup a údržba tiskařských strojů, energie - to si myslím, že dá více než 10% ceny knihy...)

      Vymazat
  16. Tak já se tady píšu s příspěvkem a on někam zmizel a není tu. Jestli tu bude dvakrát, tak se omlouvám. Ale psal jsem, že výpůjčky mi nepřijdou úplně špatné, už proto, že si dokážu představit situaci, kdy ze studijních důvodů potřebuji na omezenou dobu nějakou publikaci, kterou dál pak už chtít nebudu. A je jedno jestli se jedná o odbornou knihu nebo o povinnou četbu do školy. A o financování nově vydávaných knih jsem psal, že tu nikdo nezmínil crowdfunding. Tedy něco na způsob knižního kickstarter.com, tak jako pro hudbu funguje hithit.com nebo pledgemusic.com, tak by něco podobného existovalo i pro spisovatele. Čtenáři by si knihu vlastně předplatili a autor by dostal zaplaceno. Kdyby ten web provozovala vydavatelství, což mi přijde logické, měla by provizi už v této fázi. To nemluvím o různých možnostech, kdy součástí toho projektu by mohla být kromě eknihy i kniha tištěná, limitované série s věnováním autora a podobně. Inspiraci lze nalézt v hudebních projektech.

    OdpovědětVymazat
  17. Zajímavý článek. Jeden argument se mi ale příliš nezdá. Nelze říci, že jedna půjčená kniha je to samé jako jedna neprodaná. Dejme tomu, že kniha se prodává za 100 korun. Předpokládejme chvíli, že prostě nelze pořídit knihu jinak než legálně. Pak si knihu koupí ti, kdo si ji cení na alespoň 100 korun. Pokud si knihu cením na 90 korun, nekoupím si ji. V případě elektronických knih ale vydavetele jedna další kopie knihy nestojí de facto nic (když zanedbáme mizivé náklady na elektřinu atd.). Pro nás oba by bylo výhodné, kdybych si já mohl koupit tu knihu za 90 korun. Samozřejmě, to by znamenalo, že i ti, co si ji cení na stovku, by ji měli za 90, což může pak v součtu být pro vydavatele nevýhodné a těžko budete určovat zákazníkům cenu podle toho na kolik si vy myslíte, že si knihu cení (protože samozřejmě v zájmu každého je tvrdit, že jde o co nejnižší čásku). Půjčování ale nabízí alespoň částečnou alternativu, její dopady mohou být různé. Může se stát, že jednoduše všichni si začnou raději knihy půjčovat (řekněme za 50 korun), a to včetně těch, co by si je koupili za stovku, takže z pohledu vydavatele to moc lákavé není (na druhou stranu to může být vyváženo větším zájmem - jak jsem psal další kopie vydavatele na rozdíl od fyzické knihy nic nestojí).

    Obecně je otázka (přesahující téma článku) zda má copyright smysl. Jistě, z pohledu vydavatelů a nakladatelů je to jednoznačné plus. Z pohledu čtenářů a autorů už to tak jasné není a celkově je to pak tedy rovněž sporné. Autor profituje z každého čtenáře, dokonce i toho, co si jeho dílo stáhne zadarmo a ilegálně - přináší mu to reputaci, která může být odměnou sama o sobě a současně ji lze proměnit i ve finanční zisk. Mark Twain vydělával většinu peněz ne z tantiémů za knihy ale z pořádání veřejných čtení a přednášek. Podobně fungují hudební skupiny - a spousta těch méně známých sama od sebe nabízí svou hudbu zdarma (nebo za dobrovolný poplatek, což se ukazuje překvapivě efektivní, někdo sice nezaplatí nic, ale někteří fanoušci zaplatí víc, než by mohla být reálná cena, pokud by se to prodávalo) a potom vydělává na koncertech, prodeji triček a taky vinylových desek (které si prostě člověk sám nezkopíruje...ale pro spoustu lidí mají takovou řekněme "suvenýrovou" hodnotu...a pak audiofilové tomu většinou dávají přednost před digitálním záznamem - mimochodem prodej vinylů od roku 2001 neustále roste a momentálně je na úrovni cca roku 1990 když přišla revoluce v podobě CD). Copyright je jistou motivací autorů tvořit, ale proti němu stojí výše zmíněný náklad - kdo si cení něčeho za méně než je cena to nedostane, ačkoliv udělat další kopii nic nestojí. Když se to všechno dá dohromady, je docela možné, že copyright je zbytečný (a vydavatelé se mohou zcvrknout na editoring a redakci, které by platil autor podobně jako platí kapely nahrávací studio). V některých oborech, jako je třeba software, dokazuje open source "copyleft" alternativa, že se proprietárnímu softwaru více než vyrovná (tam ovšem je ještě kromě copyrightu problém se softwarovými patenty a takzvanými "patent trolls", což jsou "softwarové" firmy, co se živí skupováním patentů a soudy s kýmkoliv, kdo by mohl možná jejich patent porušovat...což dramaticky zvyšuje náklady na vývoj software...ale to už je skutečně zcela jiné téma). Jestli toto platí i o knihách (a speciálně beletrii...v odborné literatuře je reputační zisk z dalších čtenářů možná o dost vyšší...na druhou stranu autogramiády a autorská čtení se spíš týkají autorů beletrie), to si netroufám soudit...ale přinejmenším to podle mě stojí za zamyšlení.

    OdpovědětVymazat
  18. Petra Neomi
    Z reputace chleba nenapeču, tolik k tomuto myšlenkovému konstruktu.

    OdpovědětVymazat
  19. Hledáte návod nebo radu, jak najít svého vysněného partnera, co si vzít na sebe na rande – tedy co frčí u žen a naopak u mužů? A co je totální propadák? Jak vylepšit svůj image, o čem si povídat, jak do balení zapojit internet nebo telefon? Na co si dát pozor u seznamek a z jakých důvodů, jak do toho všeho pasuje facebook a která fotka se za vaši profilovou hodí nejlépe a proč? Nejlepší rady, doporučení a postupy najdete pohromadě právě v této knize o „balení“, seznamování a flirtu. Jsou tam konkrétní, jasné a srozumitelně podané informace - u této knihy se zaručeně nudit nebudete. Pokračujte sem erada.cz/?p=1151 a eknihu si stáhněte - zdarma.

    OdpovědětVymazat
  20. Jsem čtenář. V knihovně mám více než 3 tisíce svazků a většinu knih jsem četl více, než jednou. Dnes už kupuju maximálně 10 knih ročně. Jejich současnou cenu považuji za nemravnou, proto chodím do knihovny. Na cesty mám čtečku. Kdyby cena e knih byla okolo 10 korun, trh s e knihami by fungoval normálně.Za 70% ceny tištěné knihy, se všemi omezeními pro elektronickou podobu, si e knihu koupí jenom velmi pošetilý člověk

    OdpovědětVymazat