středa 19. února 2014

Může mít ajťák smysl pro humor? ROZHOVOR s autorem knihy Projekt manželka

Tento rozhovor vznikl přičiněním Evy Kaiserové. Děkujeme:)

Dost bylo drsných severských detektivek! Konečně svítá na humornější časy. Předloni zazářil Stařík, který vyskočil z okna a utekl a mimochodem zářit nepřestal, loni na podzim vstal z mrtvých Adolf Hitler (Tibor Vermes: Už je tady zas), humor při jehož čtení se sice bavíte, ale také vám běhá mráz po zádech a nakonec přispěchal akurátní génius Don, sobecký, nepraktický hrdina románu Projekt manželka od Graeme Simsiona, jež nabízí humor vlídný s jistou dávkou romantiky.

Zajímavé na všech třech výše uvedených knihách je, že to jsou prvotiny, které se okamžitě po vydání vyšplhaly na nejvyšší příčky žebříčku světových bestsellerů. Všechny tři spojuje i to, že jejich humor není rozhodně hloupý, prvoplánovitý, že nastavují zrcadlo mnohdy absurdním způsobům života současné společnosti, bezpohlavní korektnosti, sobectví, omezenosti, nedostatku sebereflexe. To, že jsou ty romány úspěšné je pro mě signál, že svět snad ještě úplně nezbláznil, že se ještě stále zcela nekorektně potřebuje smát a třeba to s tím nedostatkem sebereflexe ještě není tak zlé!

S autorem poslední jmenované prvotiny Graemem Simsionem, původním povoláním ajťákem, jsem měla to štěstí spolupracovat. Nakonec vznikl i následující rozhovor.

Dovolte mi, abych Vám za Vaši knížku moc poděkovala. Skvěle jsem se bavila!

Děkuji!

Jste informatik a IT konzultant. U nás se říká, že lidem „postiženým počítači“ chybí smysl pro humor, nebo jej mají velmi specifický, jelikož myslí v jedničkách a nulách. Jak se to přihodí, že informatik napíše skvělý humoristický román srozumitelný všem?

Nudný stereotyp!! Určitě je pravda, že mnozí ajťáci se cítí jistější mezi čísly než mezi lidmi, ale v podstatě jsme docela normální. Umíme si dělat legraci i sami ze sebe, především z toho, jak se urputně snažíme aplikovat matematický způsob myšlení ve zcela nematematických situacích. Dlouhé roky jsem pracoval jako IT konzultant a vedl semináře a hodiny výuky programování. Naučil jsem se, že nejlepší metoda vysvětlování problémů je pomocí příběhů, nejlépe humorných. Jako IT konzultant jsem byl nucen hovořit s „běžnými lidmi“, náplní mé práce bylo zprostředkovat komunikaci mezi programátorem a zadavatelem programu. Člověk se u toho často zapotil. Byl to skvělý trénink jak psát jednoduše a jasně.

Byl předobrazem hlavního hrdiny Jack Nicolson ve filmu Lepší už to nebude (As Good as It Gets)?

To byl skvělý film! Viděl jsem ho několikrát, ale spíš kvůli struktuře příběhu, přerodu hlavního hrdiny v citlivého člověka než kvůli charakteru Dona Tillmana jako takového. Zkoumal jsem takto mnoho současných romantických komedií a taky pár starších bláznivých komedií třeba Bringing up Baby (Leopardí žena) a Philadelphia Story (Příběh z Filadelfie) s Katharine Hepburnovou a Carry Grantem, His Girl Friday (Jeho dívka Pátek) nebo The Apartment (Byt) s Jackem Lemmonem a Shirley MacLainovou. Studoval jste při psaní podrobně symptomy Aspergerova syndromu kvůli psaní postavy Dona?

Na to se lidé často ptají. Ne! Mou inspirací byli lidé, které jsem potkal během svého působení v IT, na vysoké (původně jsem studoval fyziku) a při vedení seminářů.

Při čtení Vašeho románu jsem měla pocit, že vůbec není o někom s aspergerovým syndromem, ale podle mě jste skvěle vystihl problém dnešní doby. Lidé jsou stále víc sobečtí, odmítají se přizpůsobovat partnerovi, rodině, okolí, lehce se rozvádějí. Prosazují svá práva a odmítají přijmout odpovědnost. Don je nakonec daleko citlivější a vnímavější ke svému okolí než „normální“ Gene. Nebo jsem to pochopila špatně, ale jde jednoduše o humornou lovestory?

I když Projekt manželka připomíná svou strukturou romantickou komedii (což je ale spíš filmový než literární žánr), moje ambice byla vytvořit chytrý příběh, který se týká právě toho, o čem hovoříte. Don sice nedodržuje zaběhaná společenská pravidla a zvyky, ale jak jste správně postřehla, mnohé většinově tolerované zvyky jsou poněkud vzdálené od obyčejné lidské slušnosti. Také doufám, že by měl můj příběh postrčit lidi k přemýšlení o tom, jak si nesmyslně nastavují ideály dokonalosti (Donova dokonalá žena a Rosiin dokonalý otec) a jak nesmyslně reagují, pokud se vyvolení jedinci podle vysněné šablony nechovají. V neposlední řadě je možné najít v knížce i návod, jak najít partnera a jak právě ono hledání výrazně změnil i ovlivnil internet.

Váš román byl přeložen do mnoha jazyků, stal se doslova bestsellerem roku 2013, jistě máte radost. Budete ve psaní románů pokračovat?

Pochopitelně! Už nepracuji v IT, je ze mě spisovatel na plný úvazek! To obnáší setkávání se čtenáři, autorská čtení, poskytování rozhovorů. Se svým australským nakladatelem mám smlouvu na tři knihy a oslovila mě i některá další zahraniční nakladatelství. Takže je přede mnou spousta psaní! Momentálně pracuji na pokračování Projektu manželka. Mám nástřel příběhu o znovuvzplanutí vztahu po dvaceti letech, a také píši ve spolupráci se svou ženou další seriál o Svatojakubské pouti do Santiaga de Compostela.

Četla jsem, že Sony Pictures má opci na filmová práva. Kdy se můžeme těšit, že uvidíme vašeho neodolatelného hrdinu na plátně? Prý se spekuluje o Paulu Ruddovi v hlavní roli?
Drby a zase drby! Ale tentokrát je musím potvrdit. Sony opravdu koupilo filmová práva! Právě dnes jsem předložil první návrh scénáře, angažovali mě i jako scenáristu. Casting zatím neproběhl, ale spousta lidí už prezentuje své návrhy. Mí čeští čtenáři mají pochopitelně svou vlastní představu!

Koupil jste si dům ve Francii. Tak mě napadá, nebudete hledat ve Francii inspiraci pro další humoristický román, tentokrát o svérázných Francouzích?

Pro upřesnění. Dům jsem koupil už dlouho před tím, než jsem se stal spisovatelem, z peněz, které jsem uspořil během svého působení v IT! Ale to jsem odbočil. V hlavě mám dva romány, které se budou odehrávat ve Francii a ve kterých se jistě objeví pár zajímavých Francouzů, ale hlavní hrdina určitě nebude Francouz. Musím svého hrdinu znát do všech podrobností. Toto bylo právě u Dona snadné, ale dostat se do hlavy Francouzovi? To je nemyslitelné!

Děkuji za rozhovor, nesmírně se těším na pokračování Projektu manželka a na další Vaše knihy.

Kniha Projekt manželka v e-shopu


1 komentář:

  1. Děkuji za rozhovor ! Tak jste mne navnadil, že si knihu musím koupit a přečíst ! :-)
    Lucie

    OdpovědětVymazat