pondělí 5. ledna 2015

Elektronické knihy - co nás čeká a možná nemine

Když jsem připravoval letošní přednášku o elektronických knihách pro studenty bohemistiky Univerzity Olomouc, rozhodl jsem se trochu si zavěštit na téma budoucího rozvoje elektronických knih, těch šest slajdů v PowerPointu mi přišlo jako docela nosných pro tento článek.

Jako všechny předpovědi budoucnosti je tento článek odsouzený k většímu či menšímu trapasu, protože se bezpečně část z něj nesplní. Jen nevíme, která. :-)
Nicméně: trendy zde jsou a pokud nepřijde nepředvídatelná revoluce, měly by se splnit.
Článek jsem rozdělil do jednotlivých kapitol, které popisují vývoj v dílčích oblastech:
  • Čtecí zařízení 
  • Vlastní knihy 
  • Trh s e-knihami 

Čtecí zařízení

Čtecí zařízení – dedikované čtečky

Dedikované čtečky jsou v podstatě jednoúčelová zařízení vybavená displejem s technologií elektronického inkoustu. Ačkoliv čtečky mají možnost přístupu na internet, jsou pro jiné použití než čtení v podstatě nepoužitelné.

Současný stav

Podle všech dostupných statistik prodeje čteček e-knih s e-inkem stagnují či mírně klesají. Menší výrobci vyklízejí pole (například Wooky, eReading v ČR, Barnes&Noble, Sony ve světě) a přesouvají svoji pozornost spíše na tablety. Velmi viditelné je to u malých čínských výrobců – ještě před dvěma lety jste ve Frankfurtu na knižním veletrhu měli možnost vybírat z velkého množství modelů, letos jsem si nevšiml nikoho. Totéž v Berlíně na veletrhu spotřební elektroniky IFA.

Za poslední tři roky se objevily pouze dva nové prvky, které lze označit za zajímavé: nasvětlení pro snazší čtení v horších světelných podmínkách a voděodolnost. Ani jedna z těchto vlastností ale nepřiměla zákazníky, aby odložili své letité Kindle Keyboard.

Problém je tedy poměrně jasný: (z hlediska výrobců) je to příliš dlouhá morální životnost čteček. Druhý faktor je neméně významný: je jím snaha zákazníků mít jedno zařízení ke čtení, kdy vnímají tablety jako náhradu čteček.

Očekávaný vývoj

Osobně si myslím, že nás čeká stagnace ve vývoji čteček. Nemám pocit, že by ve vzduchu visela nová vlastnost, která přesvědčí ke koupi příznivce papíru nebo majitele tabletů či starších čteček. Jenomže trh, jenž neroste o desítky procent, se stává pro výrobce nerentabilní, a u těch proto očekávám pokles jejich počtu.

Za dva roky bych si vsadil na to, že se potkáme s výrobky Amazonu. Pak asi ještě se značkou Kobo, Tolino a PocketBook, a tím bych končil. Fakt mizérie pro milovníky elektronického čtení. Ony i reálné prodeje čteček nejspíš budou směřovat pouze do segmentu velmi silných čtenářů.

Čtecí zařízení – tablety

Současný stav

Rychlý nástup tabletů v posledních třech letech asi překvapil každého. Apple rozjel vlnu, nicméně Android zejména díky ceně ovládnul trh. Pro nás coby výrobce a dodavatele obsahu to znamená jedno: vysoká fragmentace Androidu, ať již verzí operačního systému či velikostí displeje i výkonu, způsobuje nemalé problémy a činí rychlý vývoj software na čtení obtížným.

V současnosti jsou nejlevnější tablety levnější než čtečky s e-inkem. Navíc nejsou laiky vnímány jako horší zařízení pro čtení. Tím pádem se při nákupu většinový zákazník rozhoduje mezi čtečkou a tabletem – a volí tablet.

Přes velké plány výrobců trh s tablety stagnuje. Důvodem je rozvoj mobilních telefonů a hlavně zvětšování jejich displejů, kdy pro většinu použití tabletů mobil dostačuje.

V aplikačních obchodech v současnosti najdete velké množství čtecích aplikací a další přibývají – jejich vývoj je levný a současně je to příležitost pro prodejce, jak zamknout čtenáře ve své kleci.

Očekávaný vývoj

Dovolím si trochu extrapolovat současný stav, nicméně si myslím, že pokud nás nepotká revoluce typu rolovací displeje a podobně, mohla by tato předpověď vyjít.

Soudím, že tablety se stanou hlavním čtecím zařízením pro domácí zónu – tedy pro takový ten gaučing a posteling. Nikdo si je nebude brát s sebou do práce, tablety budou pokorně čekat doma na stolku na návrat páníčka. Ten je bude používat jako centrum osobní domácí zábavy, mimo jiné na e-knihy, a současně jako zdroj okamžitých informací.

Určitě přijdou lepší displeje a delší výdrž na baterie – a hlavně nižší hmotnost. Koneckonců: podívejte se například na Lenovo Yoga či Apple iPad Air. Obě zařízení jsou konstruována tak, aby se dala držet jednou rukou delší dobu.

Určitě přijdou další čtecí aplikace knižních obchodů, které budou chovat své zákazníky ve zlaté kleci – snadný přístup k obsahu bude vyvážen nemožností přejít s nakoupeným obsahem jinam.

Čtecí zařízení – mobilní telefony

Současný stav

Zvětšování displejů mobilních telefonů si asi všiml každý, nikdo však netuší, kde se zastaví. Když jsem si před dvěma lety dělal srandu z kamaráda, který používal mobil se šestipalcovým displejem, netušil jsem, že se to dnes pomalu stane standardem. A podle toho, co jsem nedávno viděl v Londýně, jde říct, že čím menší Japonka, tím větší telefon. A to čeká i nás. :-)

Mobilům u nás i v Evropě vládne Android, daleko za ním vlaje Apple a zbytek v podstatě neexistuje. Díky velikosti displejů už telefon stačí na běžné brouzdání po webu, drobnější práci i čtení knih – a tím dost nahrazuje tablety i čtečky.

Očekávaný vývoj

Tablety budou u spousty uživatelů nahrazeny velkými telefony. Rozdíl mezi displejem mobilu o velikosti 5,5” a 7” displejem tabletu není zas tak velký, aby myšlenka na jedno zařízení nezněla lákavě. Takže pro slabší a průměrné čtenáře se mobily stanou hlavním čtecím zařízením – což ale neznamená, že ti čtenáři přečtou více než dvě knihy ročně.

Pro ostatní čtenáře budou mobily hlavním čtecím zařízením na cestách. Už nyní v metru vidím hodně čtenářů na mobilech a bude jich přibývat.

Zjednodušeně: když jsme začínali před 15 lety s e-knihami, bylo čtení na mobilu nebo PDA zážitek asi jako sledovat porno klíčovou dírkou. K tomu na nás spoluobčané koukali jako na exoty. Dnes a tím spíše v blízké budoucnosti se stane čtení na mobilu tím nejviditelnějším způsobem, jakým budou čtenáři číst e-knihy.

Vlastní e-knihy

Obsah

Současný stav

V současnosti jsou elektronické knihy jen přímou konverzí papíru do elektronické podoby, a to bez velké či spíše jakékoli přidané hodnoty. Pokusy udělat z knihy televizi přidáním multimédií se nepovedly, a to ani u dětské literatury. Prostě multimédia v e-knihách zatím netáhnou.

Takže největší odvaz u e-knih proti papíru najdete v podobě aktivního obsahu a poznámek pod čarou.

Očekávaný vývoj

Už jsem psal o očekávaném přesunu čtenářů od čteček k mobilům a tabletům. Co to v praxi bude znamenat? Odpovím si sám: častější vyrušování při čtení. Maily, SMS, Facebook a já nevím co ještě čekají na to, aby vás vytrhly z koncentrace.

Častější vyrušování ale znesnadní čtení složitějších a koncentraci vyžadujících knih. Co nás tedy čeká: ještě kratší kapitoly, jednodušší děj a celkově další krok k povrchnějšímu obsahu stavěnému na efekt.

Je možné, že nás čeká jiný obsah než u papírových knih. Papírové knihy zůstanou pro intelektuálnější promile lidstva a my, tupý zbytek, si budeme číst zjednodušené knihy doprovázené obrázky, animacemi a vysvětlivkami, co znamenají náhodou použitá víceslabičná slova. J

Určitě se dočkáme kombinace e-knih a audioknih. Vím to, protože Amazon to už dělá. Začnete číst knihu, pak si potřebujete žehlit nebo řídit – a tak budete pokračovat v audiopodobě na tom místě, kde jste přestali číst. Už to funguje, jen to v Čechách zatím nikdo neumí. Ale umět bude, to mi věřte.

Book-on-demand – kniha poskládaná na míru – je věc, o které mluvil a tuším i psal Patrick Zandl před takovými sedmi lety. Ani dnes není důvod si kupovat celou knihu, když vám stačí kousek. Stejně tak není důvod, proč by si nebylo možné poskládat vlastní skripta z více zdrojů. Tedy – důvodem je to, že to nikdo nedělá, protože trh u nás je na to příliš malý. Ale přijde to a může to být fajn.

Formáty knih

Současný stav

V současnosti se používají tři hlavní formáty e-knih. Jsou to ePUB podle specifikace verze 2, Mobi / KF8 coby proprietární formáty Amazonu a pak nesmrtelné PDF. K tomu se objevily nové formáty: Fixed Layout ePUB a ePUB verze 3, ale zatím se v Evropě moc nepoužívají, hlavně kvůli nekompatibilitě a špatné podpoře u čteček i v čtecích aplikacích.

Zejména v Evropě pozorujeme odklon od DRM firem Amazon (protože Amazon jej nedovolí používat nikomu jinému) a Adobe (protože jde o všeobecně technicky nezvládnutou, ale zato drahou technologii) směrem k sociálnímu DRM. Už i bohaté země typu Nizozemí a Německa sociální DRM využívají u významného procenta knih.

Očekávaný vývoj

Multimediální možnosti nových formátů se začnou využívat – což znamená příklon k formátu ePUB verze 3. Otázkou je, jak to bude fungovat na českém trhu – přece jenom jsme malí a multimediální obsah nepořídíte za hubičku. Pak je taky otázkou, jak se srovnat s historií v podobě čteček s e-inkem, které prostě ePUB 3 podporovat nebudou.

Ve světě budou přibývat knihy čitelné jen na konkrétním zařízení (Apple, Amazon, Barnes&Noble). Nástrojem bude fixed layout – pokud nyní například vyrobíte učebnici pro iPad pomocí nástroje iBooks Author, už ji na jiném tabletu nepřečtete. (Mimochodem, všimli jste si, kolik peněz investuje Apple do školství a podpory užívání tabletů? A to i v tak zanedbatelných zemičkách, jako je Česká republika? Právě snaha zadrátovat uživatele ke konkrétnímu zařízení bez reálné možnosti odejít je v případě učebnic hodně viditelná.)

Bohužel se zdá, že typografická pravidla budou nadále vesele ignorována (snad mimo Fixed Layout ePUB a PDF). Co si myslet o čtečkách, které dosud nejsou schopné dělit slova na konci řádků? A to nemluvím o vdovách, sirotcích, obtékání obrázků, zobrazení tabulek, … Pořádnou sazbu, která potlačuje řeky v textu, uvidíme v e-knihách tak na svatého Dyndy. Přitom algoritmy na to existují, podívejte se například na dlouhou historii sázecího programu TeX.

Posledním bodem předpovědi naštvu místní příznivce svobodného software a otevřených formátů. Díky tomu, že se svět čtení přesunuje od těžkopádných e-inkových čteček směrem k flexibilnějším tabletům a mobilům, se poskytne prostor pro vznik mnoha proprietárních DRM. Jak jsem psal výše – bude to zlatá klec, která umožní snadné půjčování či předplatné na obsah – ale znemožní z té klece odejít a vzít si knihy s sebou. To také znamená, že sociální DRM ustoupí, beztak bylo všemi z knižního businessu vnímáno jako z nouze ctnost.

Trh

Distribuční modely

Současný stav

Světoví lídři (Amazon, Apple, Kobo, Google, Barnes&Noble) koexistují s lokálními prodejci. Tím nechci říct, že je to koexistence dobrovolná a radostná. :-) S tím souvisí vysoká fragmentace trhu mimo USA, Velkou Británii a už i Německo.

Standardním způsobem, jak se dostat ke knize, je nákup (správně tedy distributor poskytne licenci uživateli na neomezenou dobu). Další distribuční modely (půjčování, předplatné) teprve vznikají a dosud nemají na trhu pevné místo.

Očekávaný vývoj

U států, kde vládne spotřebnější vztah k vlastnictví knih (anglosaské země), očekávám rychlý nástup subscription modelu (tedy přístup ke katalogu knih za paušální platbu a jen po dobu placení).

V akademickém světě vidím příklon k půjčování e-knih. Vůbec půjčování e-knih je v Evropě velké téma a jsem hodně zvědavý, jak se vyvine a jestli lobby knihoven bude slavit úspěch.

Osobně si nejsem jistý osudem malých lokálních prodejců e-knih – jen v Čechách to letos zabalili dva. Ono to nevypadá, ale náklady na provoz jsou docela vysoké a bohužel rostou společně s obratem.

Závěr

Výmluvy, že neručím za stoprocentní splnění předpovědí, jsem napsal na začátku článku. Sem bych přidal výmluvy další. :-)

Předně: pokud si myslím, že se něco stane, neznamená to, že s tím souhlasím. Myslím si sice, že e-inkové čtečky čeká osud báječných vynálezů typu gramofonové desky nebo videa formátu Betamax, nicméně je mi to líto.

Takže: uvidíme, zúčtujeme spolu v roce 2019.

A pokud jste článek dočetli až sem, máte můj upřímný obdiv. Děkuji vám za trpělivost.

Za spolupráci při finálním pilování textů děkuji e-knižní komunitě z diskusního serveru NYX.cz, která mi pomohla s pravopisem, stylistikou a věcnými připomínkami. Nicméně jakékoliv chyby padají pořád na moji hlavu.

Žádné komentáře:

Okomentovat