čtvrtek 22. ledna 2015

Na beton pěkné příběhy v knize BETON od Ivy Pekárkové



Iva Pekárková: Beton


Tato povídková knížka je složená z povídek několika kontinentů. V první části jsou povídky z Československa z doby totality. Vyprávějí o lidech, kteří jsou jakoby bez života, životního elánu, ideí. V povídce Měkká hora za barevnou řekou vypráví o ženě, jejíž syn denně odváží z fabriky zbytky látek, aby je vysypal na smetiště. Žena se svou snachou ihned vyráží zbytky látek prohrábnout, aby si vybraly, co se jim hodí. I ostatní lidé chodí na skládku pro látky. Jedna žena si odváží spoustu kousků na kárce a po večerech z nich šije povlečení, pyžama a pak své výrobky od domu k domu prodává.To se ovšem nelíbí paní, která přes okno sleduje počínání podnikavé švadleny. Neváhá a udává ji na policii.
Další povídka, která mě zaujala je z Ameriky. Richardovy věci se jmenuje. Vypráví o ženě , ketrá přišla o partnera. Katy je velmi nešťastná, pociťuje v životě prázdno, mazlí se s věcmi po svém druhovi. Nechce se jich vzdát. Postupně vyplouvá na povrch, že její přítel byl narkoman, HIV pozitivní a ukončil svůj život skokem z mostu.
V povídce z Londýna Církevní sňatek se afgánská dívka Laima seznámí s muslimem Mirwaisem, který není v Londýně legálně. Rozhodne se za něj provdat, protože velmi touží sdílet s ním společný život a tím mu umožnit legální pobyt ve Velké Británii. Aby toho dosáhli, musí oba navštěvovat každou neděli církevní bohoslužbu. Protože Mirwais odmítá navštěvovat kostel, chodí sama. A tam přemýšlí. O tom, že svého vyvoleného vůbec nezná, neví nic o jeho náboženství a zvycích. Zdá se jí, že před svými přáteli dává najevo pohrdání k ženě, již si vyvolil za manželku . Začíná pochybovat o svém rozhodnutí, provdat se za něho. Ve chvíli, kdy v kostele oznámí jejich ohlášky, už ví, že její partner je terorista.
Nejvíc se mi líbila povídka z Afriky JESEDMHODINRÁNO!VSTAŇ! Je o mladém muži z Nigérie, který má dědečka, který několikrát denně pronáší moudra. Mladému muži to vadí, ale tradice mu nedovolují dát najevo svůj názor. Časem se mu podaří z vesnice odejít do Německa, kde pracuje jako mechanik v autodílně. V obchodním domě si koupí hodiny, které každou hodinu ohlásí Je deset hodin večer, je jedenáct hodin večer. A tak to jde celou noc. Nejhorší je to ráno: JESEDMHODINRÁNO!VSTAŇ! Křičí hodiny, ikdyž je neděle. Chidimu se podaří mezi jednu baterii vložit papírek a tím hlášení času vypnout. Často vzpomíná na svoji rodinu v Nigérii. Když se dozví, že je jeho dědeček nemocný, nemůže chodit, rozhodne se rodinu navštívit. Ani neví proč, vezme s sebou hodiny. Navštíví dědečka a hodiny zapomene u jeho postele. Ráno si dědeček hodiny prohlíží a vytáhne vsunutý papírek. Potom se ozve: JESEDMHODINRÁNO!VSTAŇ! Dědeček vyskočí z postele a vyběhne před dům.
Kniha se velmi dobře čte, některé povídky jsou smutné například o ztrátě bratra, se kterou se nelze smířit, o rasové nenávisti. Všechny povídky spojuje slovo BETON, ať už jako přirovnání k nohám při ztrátě panenství nebo k objektu či komunikaci.

Hana Raabová


Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.


Žádné komentáře:

Okomentovat