úterý 11. srpna 2015

Další skvělá detektivka z pražské kotliny očima našeho bloggera

Štěpán Kopřiva: Rychlopalba

Knihy Štěpána Kopřivy jsou většinou plné bouřlivé akce, krve, násilí a spousty mrtvol. Dodnes nemůžu zapomenout na jeho knihu Asfalt, kde mi ukázal jak omezená je moje představivost – chvílemi se mi z jeho popisu pekla dělalo až zle a měl jsem nutkání knihu odložit, ale nešlo to. Musel jsem ji dočíst až do konce.

Proto jsem byl hodně zvědavý, jak zvládne detektivní žánr (i když jednu dobrou detektivní novelu už má za sebou – Holomráz se to tuším jmenovalo). To že to bude detektivka bylo vše, co jsem si z anotace zapamatoval. Čekal jsem opět spoustu akce, krve a násilí, lehce zahaleného detektivní zápletkou (co jiného si také představit pod názvem „rychlopalba“), ale bylo to nakonec úplně jinak.
Celý děj se odehrává v místní pražské kotlině – Vysočany, Libeň, takže mi nečinilo problémy si tyto lokality poměrně přesně představit. Hrdinou je normální pochůzkář, žádný detektiv. Jen mu to dobře myslí, má skvělé vtipné hlášky, … a rozvod na krku. Manželka se od něj odstěhovala a on teď má ideální podmínky na to, aby konečně něco dotáhl do zdárného konce. A tím něčím je zmizení neteře jeho bývalého spolužáka. Ale protože není detektiv, musí jít na vše jako pochůzkář a všechno krůček po krůčku obchodit, prověřit a zjistit.
Příběh jen tak pomalu ubíhá, vše je víc a víc na hovno, všechno spěje do jednoho velkého průseru. Pátrání po tom, co se vlastně v minulosti stalo se posouvá jen malými krůčky, když se jednou za čas objeví nějaká nová souvislost, důkaz, svědectví. Ale nebojte se, o rychlopalbu a mrtvoly nepřijdete, jen to bude taková vedlejší, vlastně nedůležitá větev celého příběhu.
Akce tedy není hlavní náplní knihy, ale to vůbec nevadí. Výsledkem je totiž skvělá detektivka postavená na dobrém příběhu a velkém množství podrobností z policejní práce. Tady by mě hodně zajímal názor skutečného pochůzkáře z Prahy. Kopřivovo vylíčení policejního prostředí je vskutku detailně propacované a velmi realistické.
Co autor ubral na akčnosti, to si vynahradil na skvělých vtipných hláškách. Potvrzují to hned první věty románu:
Mrtvola ležela v kuchyni. Nebyla to pěkná kuchyně a mrtvola taky nebyla nic moc.
Kopřiva mě tedy překvapil hned dvakrát. Poprvé tím, že opustil svůj akční styl a podruhé tím, že výsledná detektivka byla opravdu dobrá, takže můžu jen doporučit a tešit se na jeho další tvorbu.
Petr Václavek
Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.





Žádné komentáře:

Okomentovat