středa 30. září 2015

Pro fanoušky Terryho Prattcheta a Zeměplochy je Pod parou rozhodně nutnost :-)

Terry Pratchett – Pod parou

Tvorbu Terryho Pratchetta musíte milovat nebo nenávidět. Anebo taky se k zamilovanosti postupně prokousávat. A tohle byl i můj případ. Nejdříve mě podivný britský humor a místy docela zmatené a rozvleklé psaní odpuzovalo, a říkal jsem si, jak tohle sakra může někdo číst? Žádné kapitoly, jedna věta půl stránky? U Terryho Pratchetta žádný problém. Jenomže ono to dává smysl, a tak nějak se to čte samo. Jen tomu dát šanci.
Bohužel kniha Pod párou je předposledním dílem autora, který zemřel 22. Března 2015.

Děj románu Pod párou vás zavede opět do městečka Ankh-Morpork. Tentokrát se tu však událo něco velkého a nevídaného. Do města totiž dorazilo období páry. Tento div všechny učaruje, dokonce i jinak nenápadného Važuzla - tajemníka “milosrdného” tyrana Vetenariho. O rozšíření železnice se však hlavně postará “skoro” polepšený podvodník Vlahoš von Rosret. Ovšem uvést celý projekt k životu nebude zdaleka tak jednoduché, jak by mohlo na první pohled vypadat. Vlahoš se bude muset hodně snažit a překonat spoustu zdánlivě neřešitelných problémů, aby uvedl páru do běžného života lidí. V knize se kromě Rosreta setkáte i se spoustou dalších známých postav Zeměplochy - velitelem Elániem, Králem Jindřichem a spoustou dalších.
Román Pod párou je plný vtípků, úsměvných situací a černého humoru. Najdete tu také odraz dnešní doby - vagóny určené pro ženy, které cestují samy nebo třeba rozdělení podle třídy. Dokonce se tu objeví i zmínka o metru. Samozřejmě v trošku jiném podání, než v naší době.
Děj odsýpá a neustále nutí čtenáře k čtení dalších a dalších řádků. Pravidlo, dočtu kapitolu a jdu spát, zde totiž neplatí - v knize žádné kapitoly nejsou. Hlavní zápletka není průhledná a předvídatelná. Vaši pozornost si udrží až do samého konce.

O český překlad se opět postaral dvorní překladatel příběhů ze Zeměplochy - Jan Kantůrek. Český jazyk je velice bohatý na slovíčka a pan překladatel toho využívá, jak nejvíce to jde. Jeho práce má nemalou zásluhu na tom, že jsou knihy Terryho Pratchetta u nás tak oblíbené. Dokonce se i podílel na několika audio knihách. Jeho hlas je stejně hbitý jako pero, a posluchači přinese opravdu neobyčejný zážitek.
Knize Pod párou nemám co vytknout. Je to skvělé dílo, skvělého autora. Není však pro každého. Prokousat se autorovým stylem psaní a podivných vtípků, je ze začátku poněkud nezvyklé. Ale komu se to podaří, dostane za své úsilí pořádnou dávku humoru a skvělý příběh. Kdoví, třeba po přečtení dostanete chuť na další díla Terryho Pratchetta. U mě tomu tak bylo.

Pavel Šnábl

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

středa 23. září 2015

Upoutá vás zločin spáchaný v zastrčeném opatství Irska v roce 666?

Peter Tremayne - Symbol smrti

„Symbol smrti“ od Petra Berresforda Ellisa, alias Petra Tremayna je historická detektívka z prostredia britských ostrovov 7. storočia. Je ďalšou časťou zo série o sestre Fidelme, dálaigh/advokátke súdneho dvora, ktorá tento krát rieši vraždu neznámej mladej ženy nájdenej bez hlavy v studni kláštora. Detektívna zápletka sa tu mieša s historickými faktami, poznámkami o keltskej kultúre a mytológii a s náznakmi o starých pohanských zvykoch.

Predstavená kláštora Lososa troch studní - Draigen požiada súdny dvor o pomoc pri riešení vraždy na území jej opátstva. Aké je však jej prekvapenie, keď sa onedlho objaví dálaigh v podobe mladučkej rehoľnej sestry Fidelmy, ktorá vôbec nevyzerá na to, že by dosiahla také vysoké vzdelanie a úctyhodné postavenie. V tomto prípade to má Fidelma veľmi ťažké. Musí nielen vyriešiť vraždu, spojenú ako je už u Tremayna zvykom so záhadami a tajomnými symbolmi, ale obhájiť aj svoju pozíciu vyšetrovateľky. Bojuje s nevraživosťou, pýchou, zlobou a závisťou na mieste, ktoré by malo byť oázou pokory a mieru. Príbeh sa od začiatku zamotáva stále viac a viac, pribúdajú podozriví i nové motívy. Keď sa k tomu pridá záhada plávajúcej prázdnej lodi, politická hra a snaha o zvrhnutie moci vtedajšieho panovníka Colgúa, mimochodom Fidelminho brata je v hre naozaj veľa. Odhaliť vraha vôbec nie je jednoduché. Udičku, ktorú nám čitateľom Tremayne občas hodí a na ktorú sa chytíme vzápätí vystrieda nová návnada, až odrazu je tých variant toľko, že si jednoducho musíme počkať až na záverečné defilé pred tribunálom.

Prípad sestry Fidelmy je zasadený do obdobia a miesta, ktoré sa zdá až utopické, zákony platia pre každého rovnako, ženy sú rovnoprávne mužom, vládne tu múdrosť a spravodlivosť, pravda víťazí.... tak v tomto svete by som si vedela život predstaviť (samozrejme na tej správnej strane vodnej priekopy). A keďže je Tremayne historikom, rada mu to verím. Ak ma niečo pri čítaní rušilo tak len časté citácie v latinčine a krkolomné írske mená. Inak je to skvele napísaná detektívka plná napätia a dejových zvratov, ako aj krásnych opisov vtedajšieho kláštorného života. Vôbec sa nečudujem že má Tremayne toľko priaznivcov a že už u nás vyšlo 19 pokračovaní. Pre milovníkov historických detektiviek by som sériu určite zaradila k povinnej čitateľskej výbave....

Marbla

P. Tremayne: Symbol smrti


Detektivka z Irska v časech dávno vzdálených. Půjde to? Začíst se do příběhu z doby, v níž si život neumím představit? V prostředí kláštera, kde žena vyšetřuje hrůzný zločin? Jdeme otočit první stránku a zjistit, jak sestra Fidelma obstojí ;-)

Originální název: The Subtle Serpent
Rok vydání v ČR: 2014
Rok vydání originálu: 1996
Počet stran: 320 (má čtečka u formátu epub tvrdí 331☺)
Žánr: historická detektivka
Série: sestra Fidelma, díl v pořadí čtvrtý
Vydal: Vyšehrad
Překlad: Alžběta Hesounová

Vendi recenzent amatér:
Při výběru recenzního ebooku se snažím hlídat, aby to nebyl x-tý díl ze série. Zřejmě se snažím špatně, protože u Caedmona jsem sáhla po čtvrtém v pořadí a u Fidelmy jsem na tom obdobně! Zamysli se, Vendulino, zamysli!

Přečteno za 5 hodin a 59 minut. Už dlouho se mi nestalo, aby se objevila kniha, po které budu sahat i v průběhu dne. Většinou čtu v klidu večer, když mám energii a čas. Peter Tremayne napsal poutavou detektivku a ta mě k sobě táhla prakticky každou volnou minutu, která se mi přes den naskytla. Čtečku jsem vláčela neustále s sebou a hltala jednotlivé kapitoly se zatajeným dechem.

Když už jsem si naivně (stejně jako Fidelma) myslela, že tuším, stalo se něco, co mi mé domnění vyvrátilo. Největší obavy jsem měla z neznámého prostředí. Autor používá latinské citáty, které nám Fidelma vzápětí přeloží a prostředí Irska v roce 666 není úplně něco, v čem se vyznám. V úvodu knihy je nám představen kratší přehled hlavních postav, jehož přečtení mě nepatrně odradilo. Začala jsem se obávat, že se budu v ději ztrácet. Můj strach ještě podpořily výrazy psané kurzívou, které měly za úkol přiblížit chod kláštera a vůbec života ve starém Irsku. 

Nakonec se ukázalo, že mi styl, jakým autor podává příběh, vyhovuje, a přes počáteční rozčarování jsem sledovala každý krok hlavní hrdinky. Shrnula bych to asi takto: Poutavé vyšetřování případu vraždy, protkané mnoha dialogy, postupným odkrýváním motivů jednotlivých podezřelých a skvěle popsané prostředí, do kterého nás autor přesunul. Dávám spokojeně pět kachniček z pěti a těším se na další příběhy sestry Fidelmy, protože je mi jasné, že jsme se nesetkaly naposledy.

vendi13.blogspot.cz

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

čtvrtek 17. září 2015

Klasika, která vás naprosto uchvátí

Jako zabít ptáčka, autorka Harper Lee


Jsou lidé, kteří v životě udělají jednu jedinou věc a ta stojí za to. To je i případ americké spisovatelky, která svým společenským románem dokázala uchvátit čtenáře po celém světě.

Autorka knihy se narodila 28. dubna v Monroeville v Alabamě, je potomkem jižanského generála Občanské války Roberta E. Lee. Jejím přítelem byl Truman Capote, který jí pomohl s vydáním jejího jediného románu "Jako zabít ptáčka". Bylo ho prodáno 40 miliónu výtisků po celém světě a autorka za něj v roce 1961 získala Pulitzerovu cenu za literaturu. Pracovala jako úřednice letecké společnosti, dnes je v penzi. Recenzované dílo je z roku 1959, u nás bylo vydáno naposledy vydavatelstvím Mladá Fronta v roce 2015 o 280 stranách, v překladu Marcely Maškové a Igora Hájka.

Nelle Harper Lee
"Když ho tedy nemáš obhajovat, tak proč to děláš?" "Z mnoha důvodů," řekl Atikus. "Hlavním důvodem je, že kdybych ho nehájil, nemohl bych jít se vztyčenou hlavou po městě, nemohl bych zastupovat náš okres v zákonodárném sboru, nemohl bych dokonce ani tobě a Jemovi nakázat, abyste něco nedělali."

Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Jsou třicátá léta 20. století a USA svírá hospodářská krize. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z domácího vězení. Jejich otec je advokát Atikus Finch, který se ujímá obhajoby mladého černocha obviněného ze znásilnění mladé dívky. Všechny je čeká velký, ale často i marný boj s předsudky, strachem, nenávistí a rasismem.

O čem je vlastně tato kniha? Po jejím přečtení možná získáte pocit, že jejím hlavním tématem je rasismus nebo nespravedlivý soudní proces. Ale pokud si z ní vezmete tento závěr, kniha se vám líbit nebude. Není nijak zvlášť extra napsaná, sice se výborně čte, ale někdy je to spíše jako dětský deníček. Tak proč je z ní většina čtenářů tak nadšená? Myslím si, že je to právě proto, že příběh je vlastně úplně obyčejný. Jsou v něm lidé a věci krásné a ošklivé nebo spravedlivé a nespravedlivé. A takový je život sám, tak to v něm chodí.

"Chtěl jsem, abys u ní něco poznal, totiž co je to opravdová statečnost, abys neměl představu, že statečnost znamená člověka s puškou v ruce. Statečnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje co děje. Málokdy zvítězíš, ale někdy se ti to podaří".

Ano, téma rasismu a soudního procesu, v kterém ti špatní vítězí , tu je. Ale rovněž obrovské morální poselství, ztvárněné postavou advokáta Atika. Takoví lidé, kdy většina ostatních vstane, když odcházejí, mají úctu ostatních. A k ní nejsou potřeba funkce, moc nebo peníze. Takové osobnosti tu byly a jsou v každé době. Jen jich je málo, ale to už je na světě tak zařízeno, mnoho jich nikdy nebude. Jedině pokud se pokusíme vychovávat své děti, stejně jako Atik vychovával ty svoje. A proto podle mě pro úspěch románu je zásadní to, že na celý příběh dospělí nazírají jejich očima.

Skvělý Gregory Peck v roli Atika

Podle knižní předlohy byl roce 1962 natočen režisérem Robertem Mulliganem film s originálním názvem "To Kill a Mockingbird". Hlavní roli Atika ztvárnil Gregory Peck a postavu Čipery Mary Badham. Film byl neméně úspěšný jako román, získal osm Oscarů a pět zlatých Glóbů. V letošním roce vyšla v anglickém jazyce překvapivá novinka: kniha Jdi a postav hlídku. Jde o nečekaně nalezený rukopis, který na původní dílo dějově navazuje o dvacet let později. Počet objednávek na portálu Amazonu, překonal dosavadní rekord, který vytvořil poslední díl Harryho Pottera.

Atikus vypadal, jako by potřeboval rozveselit. Rozběhla jsem se k němu a začala ho ze vší síly objímat a líbat. "Ano, tatínku, rozumím,", ujišťovala jsem ho. "Pan Tate měl pravdu." Atikus se vyprostil z mého objetí a podíval se na mě. "Jak to myslíš?". "To by přece bylo jako zabít ptáčka, jako zastřelit mnohohláska, že?".

Knihu určitě nečtěte v autobuse nebo ve vlaku, ale hezky doma v křesle s kávou nebo sklenkou vína, abyste na ni měli klid. Pokud vše dobře dopadne, tak Jdi a postav hlídku vyjde na jaře roku 2016. Do té doby si můžete přečíst podle mě tento skvělý román s výbornými dialogy, který každého donutí k zamyšlení nad spoustou věcí. Já například uvažoval nad tím, proč ta spousta lidí, kterou advokát Finch okouzlil, se nechová stejně jako on. Asi je to tím, že jde o morální vzor, ideál, který nelze dostihnout. Ale je jisté co se stane, když se každý čtenář zachová alespoň jedenkrát v životě jako Atikus. Na světě bude hned o něco lépe.

Moje hodnocení: 100 %
Jan Šik

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

středa 2. září 2015

Každý nemusí být tím, kým se zdá, a některé hry přinášejí smrt…

Hra s vonným dýmem – L. J. Rowland

„Hra s vonným dýmem“ od Laury Joh Rowland je historická detektívka z ázijského prostredia. Je ďalšou časťou zo série o štátnom úradníkovi, samurajovi Sanovi Ičiró, ktorý tento krát rieši vraždu učiteľky vonných látok Usugumo a jej dvoch žiačok práve v čase, keď sa Japonsko vysporiadava s následkami veľkého zemetrasenia. Detektívna zápletka sa tu mieša s historickými faktami a náznakmi mystiky. Dobro bojuje so zlom. Česť, láska a vernosť s vydieraním, intrigami a zneužívaním moci. Katastrofy totiž vždy dávajú príležitosť aby sa prejavil charakter. Na jednej strane postavy, ktoré ctia rodinu, samurajskú česť a vernosť svojmu šogúnovi, na druhej zneužívanie intelektu na politické intrigy a lsti.

Sano-san postupne krok po kroku odhaľuje tajomstvá podozrivých a my máme možnosť spoznávať vtedajší život a zvyky. Teraz to má o to ťažšie, že prípad rieši tajne. Vyriešiť ho však musí, a to čo najskôr, inak prídu následky horšie ako samotné zemetrasenie. Vyriešením vraždy môže zachrániť ríšu pred občianskou vojnou, naplniť štátnu pokladnicu, alebo jednoducho prísť o všetko, na čom mu v živote záleží. Bojuje nie len s nepriateľom, časom a politickými rivalmi, ale trápi ho aj zvláštne chovanie jeho priateľa Hirata, ktorý akoby zabudol kde je jeho miesto a aké sú jeho povinnosti.

Novela však neprovokuje k vlastným dedukciám. Nejde o príbeh kde hltáme strany len aby sme sa už konečne dozvedeli kto je vrah, pretože máme vlastnú teóriu a chceme si ju overiť. Akosi to tu nie je podstatné. Na novele je asi najzaujímavejšie vykreslenie neskorého feudalizmu v Japonsku (Edo – terajšie Tokio, rok 1703), obraz každodenného života rodín a ich rebríčka hodnôt. Skutočné postavy sa miešajú s fiktívnymi a vytvárajú príbeh, ktorý dáva príležitosť pozorovať vtedajšiu detektívnu prácu postrádajúcu všetky dnešné samozrejmosti. Preto musím autorke odpustiť, že za rohom vždy niekto načúva, že k záchrane prichádza v poslednej chvíli, že umierajú len tí v príbehu „nepodstatní“, aby hlavné postavy mohli žiť, že tí čo mlčali celý život sa zrazu rozhodnú prehovoriť práve tomu, kto ich môže odsúdiť. Čo ale musím negatívne zhodnotiť boli záverečné dve kapitoly, ktoré mi pokazili celkový dojem z príbehu. Jednanie postáv a záverečné opisy kedy sa odhaľuje vrah sú napísané plocho a akoby už autorke došiel dych a čas, ktorý jej vydavateľ vymedzil a ona musela rýchlo „doklepať“ tie posledné dve kapitoly i za cenu odbytého záveru.

I keď som sa pristihla, že porovnávam Sana so sudcom Ti od Roberta van Gulika a v závere som preskakovala riadky, i tak ma láka prečítať si ďalšiu časť zo série. Koniec totiž ostal otvorený a postavy Sano, Hirata a Reiko si ma už získali natoľko, že chcem vedieť ako bude príbeh pokračovať...

Marbla

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.