čtvrtek 19. listopadu 2015

Další počin skvělého autora očima našich dvou recenzentů

Jo Nesbø – Syn

Knihy tohoto autora mám rád, protože popisuje život a životní situace bez přikrášlování a některé problémy jeho hrdinů se stávají i nám, obyčejným smrtelníkům. Sice naprostá většina z nás nepřísluší k policii, ale máme s nimi určitou zkušenost. Dobrou nebo špatnou. Jak kdo. A ruku na srdce, kdo z nás se někdy v životě necítil jako Harry Hole po flámu.

Knih tohoto autora se zároveň bojím, protože jsou realistické a popisují obyčejné lidi, kteří se dostali, často ne vlastní vinou do průšvihů. A to se může stát i nám, každému z nás.

Přistihl jsem se, že po přečtení části nebo i celé knihy se nedívám na zprávy.

Už začátek Syna stojí za to. Vězeň, který poslouchá o vraždách, loupežích a jiném násilí, a tak vlastně bere na sebe jejich vinu. S tím jsem se ještě nesetkal. Již jen tohle dává knize dramatický nádech.
A nyní si představte tohoto důvěrníka, který toho tolik zná a který se chce pomstít.

Nikdo nemůže vědět, co si všechno zapamatoval a co může udělat. Je to někdo, kdo není pod kontrolou. A to musí vyděsit každého, kdo má máslo na hlavě.
Nechci moc prozrazovat, protože bych si přál, aby každý čtenář měl možnost vychutnat si Nesbøa naplno.
Vždyť už to, že vězeň dostane vycházku, uteče a zabije neznámou ženu. Nebo se k tomu alespoň přizná. Musíme přemýšlet o tom, co je to společnost, která umožní a dovolí něco takového.

A to je jen začátek knihy. A potom se objevuje další mrtvola kněze, který předal instrukce, jak má vězeň vypovídat.
Tenhle případ bude vyšetřovat bývalý kolega vězňova otce a jeho nová parťačka. 

Jednoduše. Spoustě čtenářů bude při četbě běhat po zádech mráz a budou se ptát, jestli je něco takového možné i u nás. Nejspíš si odpoví, že ne, ale ta nejistota tam zůstane.

A za to může jen a jen Jo Nesbø.

Radek Hradečný


Jo Nesbø – Syn

Na začátku se ocitáme ve věznici – seznámíme se s vězněm, vzorným vězněm, závislým na drogách, ale také s člověkem, který má neomezenou důvěru svých spoluvězňů, svěřují se mu a žádají „rozhřešení“. Pak se ale jednou při jedné „zpovědi“ dozví tajemství o svém otci a to ho změní.

Zatím se mi nezdálo, že další „Nesbo“ bude dobrý, jako jeho minulé knihy, ale pak děj dostane spád a už nechcete čtení přerušit a to není tak jednoduché, protože kniha má přes 500 stran.

Skvělé čtení, neustále přemýšlíte na čí straně vlastně jste – zkorumpovaná policie, nájemní vrazi, feťáci……kladná je postava Marty, která šéfuje ubytovně pro závislé, má před svatbou, ale její práce pro „spodinu“ společnosti je vždycky na prvním místě, ale….

Silné je téma drog, spodiny společnosti, všichni se na ně díváme s nadhledem, ale jsou to lidé jako my, dobří i špatní, dokonce i mezi nimi se najdou tací, co vám poskytnou vše i z toho mála co sami mají a mezi „smetánkou“ nacházíme ty nejhorší „zmetky“ bez svědomí, co myslí jen na sebe a svůj prospěch. Určitě silná myšlenka i dnes v době uprchlické krize, kdy tak přemýšlíme, jak se těch nešťastníků zbavit.

I prostředí závislých lidí, feťáků je silné téma - hlavně jak motivace, může silně působit. Já sama nemám s tímto prostředím ani s lidmi zkušenosti, myslím si, že autor asi ano, protože ty pasáže mne oslovily, i když s pochybností, jestli je to fakt možné, tak rychlá proměna, ale asi je to individuální, někdo v sobě tu sílu najde, pro někoho i sebesilnější impuls nic neznamená.

Marie Valášková

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat