čtvrtek 17. prosince 2015

Recenze na Baltimorskou cyber-detektivku, která sem tam, obsahuje i trochu toho SPOILERu.

Petr Heteša: Tekuté krystaly

Pokud se chcete vyvarovat případných SPOILERu tak si prosím přečtěte pouze tento odstavec. Rok s rokem se sešel a mistr nás „obdaroval“ dalším rychlopalným sci-fi románem. Příběh jak již název napovídá, se odehrává v Baltimore, v neurčité, nedaleké budoucnosti. Kniha je velmi čtivá a od začátku do koce je to prostě klasická Baltimorská Hetešovina, která vás chytne a nepustí. Rozhodně doporučuji!

Pro ty kteří se nebojí, že se možná trochu dozví něco navíc, tu mám pokračování…
Hlavní děj je postaven na vcelku jednoduché zápletce. Borec v našem případě Logan Raynar má v hlavě kus počítače a díky tomu mu někdo velmi jednoduše dokáže vymazat čtyři měsíce paměti a nastrčit na něj vraždu. Kniha, jak je u Heteši dobrým zvykem, je psaná velmi svižně a čtivě, takže než se rozkoukáme náš borec je z vězení venku a začíná pátrat po tom co se stalo během chybějících čtyř měsíců. Na můj vkus má až moc spolupracovníků i když ono moc... ono jich je vlastně jenom pár, ale jsou takřka všemocní a tím pádem mu jde až moc všechno hladce, ale toto je diskutabilní. Jednak je mi jasný, že kdyby se v tomto ohledu dalo do knihy trochu více realismu, tak nemá 400 stran, ale 2420 a není to svižná sci-fi, ale nudný opisný román. Takže ve své podstatě je asi všechno jak má být.

Máme tu tedy neohroženého desperáta co má pár známých, který mu vždy vyjdou vstříc, dále nesmí chybět atraktivní milenka, rychlé motorky, konspirační teorie a hlavně! v ruce má USB připojení :D. Proč zmiňuji to USB? Protože toto mi přišlo jako největší fail knihy. V jedné části se dozvíme, že hrdina má tento výstup, a o pár stránek dál se musí online připojit, aby ho hacker mohl hacknout WTF?? Ano, samozřejmě to může být jenom „výstupní“ port, ale nedokázal by ho ten vele úspěšný hacker hacknout? Osobně jsem přesvědčený, že v „reálu“ by to byla první možnost, kterou by zkusili. Na druhou stranu, kdyby to Heteša/hacker udělal takto, tak bychom my čtenáři byli ochuzeni o pár desítek stránek, což by rozhodně byla chyba, protože v podstatě každá stránka je nadupaná akcí, černým humorem a pomalým rozplétáním zamotaného klubka domněnek. Pokud by se vám kniha nezdála humorná, tak si schválně dejte hledat třeba názem čtvrti, kde se Logan skrývá a uvidíte, že to v  kontextu vtipné je ;)

Ve své podstatě jsem až do doby, kdy to sám autor uznal za vhodné netušil jak ty informace Raynar najde a v podstatě i jaké najde. A i v momentě, kdy hlavní hrdina zjistil co se v době, kterou mu smazali dělo, tak přišel alespoň pro mě další nečekaný zvrat a já se začal modlit, aby ta kniha, měla ještě dalších sto stran, protože se odkrylo tolik věcí co se muselo vyřešit. Bohužel jakmile byla zápletka na světle, tak konec na sebe nenechal dlouho čekat. A já zamáčkl slzu v oku, že skončila další Baltimorská zábava. Naštěstí ne na dlouho! ;)

Vladimír Brabec

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

pátek 11. prosince 2015

Životní příběh poslední manželky anglického krále Jindřicha VIII.

Elizabeth Fremantleová: Královnin gambit

Po mimořádném úspěchu knihy Ve stínu trůnu jsem neodolala pokušení a napsala si Palmknihám o recenzní výtisk další knihy Elizabeth Fremantleové.

Tentokrát je hlavní postavou poslední žena Jindřicha VIII. Tudora Kateřina Parrová. Už od začátku známe dobrý konec, Kateřina přežije svého manžela a hlava jí zůstane na krku, co ale tomu šťastnému konci předcházelo?

S Kateřinou se poprvé setkáváme ještě jako s manželkou umírajícího Johna Nevilla (už dokonce druhý manžel). Krátce po jeho smrti přijíždí na královský dvůr a k její škodě na ní se zalíbením spočine oko krále, což jak dokládá historie, může být pro ženu dost nebezpečné. Kateřina má navíc tu smůlu, že úžasný Jindřich Anny Boleynové je už jen starý, tlustý a nemocný chlap, takže manželství s ním jí moc vyhlídek na příjemné věci nenabízí a ještě k tomu je tu Thomas Seymour. Ten je králův pravý opak – mladý, krásný a vůbec se zdá být v podstatě dokonalý. Jenže … když si troufá lézt do zelí samotnému králi, musí ode dvora zmizet a Jindřich tak získává svoji šestou manželku, Kateřina jeho nabídku k sňatku přijme, ačkoliv je otázka, na kolik má vlastně na výběr.

Příběh nám nabízí opět pohledy dvou žen – samotné Kateřiny a její služebné Dot. Občas se mihne jako vypravěč i královnin lékař Huicke. Postavy jsou opět neuvěřitelně dobře napsané – já tu Fremantleovou prostě miluju, druhá knížka od ní jen potvrdila vysokou úroveň autorky. Charaktery jsou uvěřitelné, perfektně propracované do každé drobnosti. Čtete a máte pocit, jakoby se vše odehrávalo kousek od vás nebo přímo ve stejné místnosti. Nejde si neoblíbit úžasnou, vyrovnanou Kateřinu a neobdivovat, jak se smířila se ztrátou lásky k Seymourovi, jak dokázala čelit královým náladám a jeho už dost nechutné osobnosti a ještě si uchovat milou povahu a starost o druhé. V prostředí dvorských intrik si dokáže zachovat chladnou hlavu a po boku toho příšerného chlapa přežívá den za dnem, jak nejlépe může.

Celý příběh samozřejmě dokreslují známé historické události a vyprávěním se táhne poutavá nit probíhající náboženské reformace (katolíci mají momentálně navrch) – Kateřina, byť pocházela z přísně katolické rodiny, byla zastánkyní reformace, dokonce až tak velikou, že se stala autorkou několika teologických knih. Její horlivost jí také málem stála královu přízeň a po té, co byla upálena Anna Askewová, unikla Kateřina pádu do nemilosti jen tak tak. Jak víme, pád do nemilosti znamenal minimálně zapuzení do kláštera, případně blízké setkání s katovou sekerou. Stárnoucí král si krom řádné bolesti nemocné nohy v knize také užije několik válečných tažení, i když tyto nejsou nijak zvlášť v knize rozebírány. Autorka se věnuje spíš společenským záležitostem, mimo jiné i vztahu mezi králem a jeho dětmi, kterým se Kateřina stala macechou a pomohla zlepšení situace mezi nimi a otcem.

Celkově se jedná opět o velice poutavý román, který prostě neodložíte. Nevím, jak to autorka dělá, ale dokázala jsem mít pochopení i pro ne vyloženě kladné postavy, koneckonců přežití na královském dvoře nebylo nic jednoduchého a přijít o královu přízeň bylo dokonce životu nebezpečné.

Jestli máte rádi historické romány, tenhle vám nesmí chybět.

Kateřina Miklíková

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

čtvrtek 3. prosince 2015

Zaujme vás detektivka ze 17. století stejně jako naše recenzentky?

S. Thomas: Zločin v Yorku

Očekávání:
Prostě detektivka odehrávající se v sedmnáctém století. Baví mě číst o starých dobách, prodírat se ulicemi společně s hrdinou nebo hrdinkou knihy a nakouknout do „zákulisí“ toho či onoho prostředí. Tentokrát to mělo být řemeslo porodní báby.

Skutečnost:
Příběh mi vydržel na čtyři hodiny a třicet minut, které jsem strávila s úžasnou hlavní postavou a je mi naprosto jasné, že jsme se neviděly naposledy. Už teď pokukuji po pokračování a nesnáším se za to! Proč? Protože je to návykové a člověk si nemůže pomoci. Jenže hrozí, že to dopadne třeba jako s mou oblíbenou Agathou Raisinovou… knihy se neprodávají tak, jak by vydavatelství potřebovalo, a další nevyjdou, což mě akorát roztočí do vrtule.

Bridget je svéráz. S nikým si nebere servítky, nehledí na vlastní bezpečí a pouští se bezhlavě do záchrany přítelkyně a netuší, do čeho to vlastně strčila nos. Jenže jakmile se zakousne, už se nepustí. Riziko neriziko. Bavilo mě postupně spolu s ní objevovat stopy, odhalovat další a další důkazy, dokud nebyl konec!

Už se mi dlouho nestalo (kecám, naposledy včera, kdy jsem šla spát v půl druhé ráno, ale o tom u jiné recenze), abych u knihy vydržela tři hodiny v kuse! Bylo to tak napínavé a já prostě musela vědět, kdo to byl!
Autor má úžasný talent. Jeho styl psaní mi dokonale vyhovuje. Detailů není málo ani moc. Jak se prodíráte řádky, máte skoro pocit, že na té špinavé ulici v dešti promáčení na kost stojíte také. Jedním slovem ÚŽASNÉ a já se nebudu dál rozepisovat. Dávám pět kachniček z pěti a už teď se na Bridget a její další zážitky těším.

PS: postava je psána podle ženy, která skutečně existovala. Jen pár detailů autor upravil, zřejmě, aby se mu příběh snáze psal.

Kateřina Dušáková


Zločin v Yorku


York, ctihodné město Anglie, je obklíčeno parlamentalisty. Píše se rok 1683 a Anglie je na pokraji války. V radě města proti sobě bojují dvě nepřátelské frakce a na ulicích potkáte opilé vojáky, kteří se ničeho neštítí. Porodní bába Bridget Hodsonová je vdova, schopná a vážená bohatá paní. Přesto však neváhá pomáhat rodičkám ve dne i v noci.

Městem se roznese zpráva, že manžel její přítelkyně Esther Cooperové byl zavražděn. Najde se i utrejch, kterým byl otráven a vše nasvědčuje tomu, že vražednicí je manželka. Po rychlém soudu, kdy chce starosta ukázat pevnou ruku v obleženém městě a Esther je odsouzena k smrti upálením. Naštěstí Bridget zjišťuje, že je Esther těhotná a tak bude upálena až po porodu. Porodní bába nevěří, že je její přítelkyně vrahem a začíná pátrat na vlastní pěst. Do svých služeb přijme Marhu, služku, která v sobě skrývá mnohá tajemství. Pomáhá jí při porodech a hlavně v jejím pátrání. V rychlém sledu se střídá jedna výhrůžka za druhou, Bridget ohrožují neznámí útočníci a odsouzení Esther je všeobecně vítáno s ulehčením. Bridget však při svém pátrání zjišťuje, že horlivý puritán pan Cooper není zase takový výlupek ctnosti. Porodní bába navštěvuje chudé příbytky i bohatá místa. Nikdy však nezapomíná na jedno- v první řadě je pomoc rodičkám a novorozencům. Proto pátrá po vrahovi, který zabil pana Coopera, aby pomohla nešťastné budoucí matce. Zjišťuje, že ne všichni jsou nevinní a chtějí znát pravdu.

Když se řekne středověká detektivka, člověk se pomalu vyděsí, co to asi bude za hrůzu. Tahle knížka mne mile překvapila. Je sice zasazena do středověku, ale lidé jsou stále stejní. Boj o moc, znásilňování sloužících, hrubé zacházení s učni, nepořádek a špína kam se podíváš. Lidé nejsou jen černí a bílí, zlodějka, zneužívána vlastním pánem, nakonec pomáhá ostatním.

Musím přiznat, že se mi Bridget líbila. Možná tím, že nedala na pomluvy a první pohled a snažila se dobrat pravdy, možná tím, že si nenechala vše líbit. Nevím, jestli vše odpovídá té době. Zdá se, že takovou emancipovanou ženu by v té době muži nesnesli. Ale tahle knížka není sonda do dějin. Je to dobrý detektivní příběh, který si rádi přečtete a budete překvapeni závěrem. Líbila se mi a myslím, že si ještě někdy znovu přečtu.

Zdena Posekaná

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.