čtvrtek 31. března 2016

Epická fantasy odehrávající se v brutálním světě podobném Římské říši

Jiskra v popelu

Většinou si neberu na recenze žhavé a propagované novinky, protože soudím, že na podobné knihy budou mít zájemci recenzí k dispozici dost. Knize Jiskra v popelu jsem ovšem nedokázala odolat. Jednak proto, že mě velmi zaujala anotace a druhak proto, že nic podobného jsem dlouho nečetla. Také obálka vypadá poměrně dost lákavě – jinými slovy vše, co mohlo nakladatelství Host pro knihu udělat, se povedlo :).

Ocitáme se v zemi Serra, kde už dlouhou dobu vládnou Válečníci. Do země přišli už dávno, dobyli ji a původní obyvatelstvo – Učenci bylo z větší části zotročeno a stalo se jakousi podřadnou kastou. Ti, co nejsou zotročeni, si rozhodně nežijí nijak zvlášť dobře a rozhodně jim není dovoleno žádné vzdělání.

Hlavní hrdinka Laia je Učenka a je sama. Celá její rodina je mrtvá a poslední žijící příbuzný bratr Darin byl zajat Maskou (pojmenovanou podle masky z hladkého, tekutého stříbrného čehosi, co nosí na tváři) a odvlečen do pevnosti Impéria, kde z něj (pravděpodobně nepěkným způsobem) hodlají páčit informace o povstalcích, kterým pomáhal. Laia se rozhodne vyhledat povstaleckou skupinu, jenž jí, jak alespoň doufá, pomůže bratra vytáhnout z temných kobek vězení.

Druhý hlavní hrdina Elias Veturius, člen význačného rodu Impéria, dokonce jednoho z nejvýznačnějších, žije přímo v Šerosrázu a cvičí se na elitního bojovníka Impéria – Masku. A výcvik není nic jednoduchého a už vůbec ani vzdáleně nic příjemného, také celá ta záležitost s nošením masky je docela děsivá (žádný spoiler nebude, o toto zjištění při čtení vás nesmím připravit :)). Není divu, že toho má Elias plné zuby a chce zběhnout.

Děj je rozdělen na části z pohledu Eliase a z pohledu Laii, které se střídají.

Příběh začíná svižným tempem a pohltil mě od první stránky. Laia po zabití prarodičů, u kterých žila, najde bojovníky odboje a výměnou za pomoc při osvobození bratra, se nechává „zaměstnat“ jako otrokyně pro velitelku šerosrázské pevnosti a souhlasí, že bude špiclovat a donášet informace. Elias nestihne z výcvikové školy dezertovat, protože na jeho promoci je oznámeno, že nadešel čas zkoušek, ze kterých vzejde nový císař a Veturius je jedním s aspirantů. Oba hrdinové se tak octnou spolu v pevnosti a děj je samozřejmě brzo svede dohromady.

Ze začátku na mě působili obě hlavní postavy jako slabé, mírně zbabělé. Ovšem Veturius nikdy takový nebyl, jen nejdříve jakýmsi omylem vzbudil takový dojem. On je vůbec dost kvalitně napsanou hlavní mužskou hvězdou. Není tak klasicky vyumělkovaně dokonalý, jak hlavní hrdinové bývají. Dokonce i Laia, která prve odvahou nesršela, se postupně, nucena okolnostmi zoceluje, ale – všechna čest autorce – její vývoj nepůsobí nikterak násilně a nepřirozeně. Je sympatická, obětavá … získala si mě. Ostatní účinkující osoby – spolubojovníci Eliase, členové odboje i služebnictvo velitelky jsou také velmi dobře napsané, nejsou odbyté ani nevýrazné, i když stojí mnohdy více v pozadí. Velitelka pevnosti je neskutečná mrcha a odporná sadistická bestie (a velice doufám, že špatně skončí).

Děj tedy plyne svižně – na jedné straně Laino špiclování a na druhé císařské zkoušky. Velitelka se ukáže jako dovedná politická manipulátorka a plní úlohu hlavní záporné postavy. Vše doplňuje zajímavý a dobře propracovaný milostný čtyřúhelník. Přiznávám, že jsem hodně dlouho neměla jistotu, které páry hodlá dát autorka dohromady a nakonec jsem soucítila s odmítnutou … uvidíte, která z dívek to bude :). V příběhu, nejdříve připomínajícím něco mezi starým Římem a Egyptem, se časem vyskytnou značně nadpřirozené jevy, jako jsou démoni, džinové a ifrité, případně věčně žijící auguři.

Od knihy jsem očekávala hodně a nezklamala mě. Autorka svojí prvotinou dobře nakročila do další nezapomenutelné série. I když příběh se drží klasického schématu pro romány tohoto typu, působí svěžím a originálním dojmem. Paní Tahir rozhodně umí psát, nenudí, zbytečně nic neprotahuje, takže zaujme každou stránkou. Nemá tendenci zatahovat děj do slepých uliček a sdělovat nepodstatné a zbytečné detaily. Vybudovala zajímavý svět a zabydlela v něm kvalitní postavy. Při čtení knihy jsem zapomněla na čas a musela jsem ji dočíst za každou cenu, abych se dozvěděla, jak první část příběhu dopadne. Trošku mě mrzelo jen to, že kniha končila, už se nemůžu dočkat dalšího dílu!

Klobouček také smekám před paní překladatelkou, která paní autorce dílo rozhodně nepokazila.

Kateřina Miklíková

E-knihu můžete zakoupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat