čtvrtek 23. března 2017

Deset malých králíčků a jeden lovec

Lars Kepler: Lovec králíků

Švédsko je bezesporu zajímavá země vyznačující se nádhernou krajinou, vyspělým státním zřízením a hromadou neotřelých osobností. Jedním z takových úkazů je i manželská dvojice Ahndorilových, známějšími spíše pod pseudonymem Lars Kepler. Ti nás protentokrát vezmou na výlet do Švédska, do něhož byste si rozhodně nechtěli vyrazit na dovolenou. Vítejte v noční můře.
Připravte se na to, že Lovec králíků vás ani na okamžik nebude šetřit. Děj má znepokojivě strmý nástup a vezme vás s sebou takovým fofrem, že budete rádi, aby vám ten vichr neserval oblečení z těla. I když sedíte doma na gauči. Nezačneme totiž ničím menším než nemilosrdnou popravou švédského ministra. Zabiják je chladnokrevný, bez slitování, děsivě pečlivý a důsledný. Jediným otazníkem tak zůstává, proč po sobě zanechal očitého svědka, jemuž nezkřivil ani vlásek na hlavě. Tohle interpunkční znaménko velmi rychle nabývá obludných rozměrů. Navíc je poměrně brzy jasné, že tahle severská země se může začít pomalounku třást před dalším zrůdným vystoupením našeho maskovaného vraždícího umělce.

No, a zatímco se dobře promazané soukolí bezpečností služby rozjíždí na nejvyšší obrátky, aby uchovalo v bezpečí další čelní politiky státu, dřepí Joona Lina ve vězení. Dobře, tak nedřepí, spíš pravidelně cvičí a snaží se přežít každý jednotlivý den. Ovšem vzhledem k tomu, že vyšetřovacím složkám poměrně záhy dochází dech, dostává se Joona do popředí dění. A taky ven z vězeňské cely. Pořádné vyšetřování se může konečně rozjet.

Lars Kepler zdrsněl. Zdrsněl dost i na severskou školu. Pokud v sobě ukrýváte takovou tu malinkou brutální dušičku, můžete si začít spokojeně mnout ruce – budete mít žně. Vrah je strojově systematický, chladně surový a zdá se, že nedělá chyby. Nenechává žádné stopy. A očividně má elitní vojenský výcvik. Prostě chlápek, kterého nechcete potkat v noci v osamělé uličce. A třeba se na něj křivě podívat. Na tohohle totiž žádné prosby neplatí.
Lovec králíků má nebezpečný spád a stejně nebezpečně chytlavou zápletku i styl psaní. Tohle je pekelně rychle uhánějící vlak řítící se do pěkně drsného finále. Dvojice strojvedoucích se neštítí zřejmě ničeho, odhazuje veškeré zábrany a během cesty vám pěkně pocuchá účes i nervy značně syrovými a děsivými výhledy. Bohužel se občas sami v tom tempu ztrácí a některé věci nechávají nedořešené. Ty jednoduše mizí mezi řádky jako prach na kolejích za posledním vagónem. Inu, nikdo nejsme dokonalý, i když Lovec králíků k tomu má slušně našlápnuto.

Nutno podotknout, že čtení mě stálo několik popraskaných žilek v oku, ale nešlo to jinak, tu knížku jsem prostě nemohla odložit na příliš dlouhou dobu. Ukousala bych se nervozitou, jak to všechno bude pokračovat. Jak to všechno skončí. A kolik krve stihne ještě náš nemilosrdný vrah prolít.

Nedělám to moc často, ale i přes některé nedostatky sahám protentokrát po hodnocení nejvyšším.

E-knihu si můžete koupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat